- pachatel, -e m. člověk, který něco spáchal, dopustil se zlého, nepěkného činu. Ježto rána Vénova označena jako těžké zranění, byl pachatel ponechán ve vazbě až do konfrontace s raněným. Čap. Ch. Vlastní podstata zločinu je prozatím nejasná a pachatel je také neznámý. Šrám. Ihned vysláni četníci, aby pachatele stíhali. Jir. Nejdůležitějším důkazem totožnosti obžalovaného s pachatelem vraždy bylo žalobě místní ohledání. Čap. Ch. Žert. Pan kanovník brání jesuity jen co pachatel veršů, které dle jeho náhledu nedošly dostatečného uznání. Ner. Práv. pachatel trestního činu osoba, která se něčeho dopustila.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 87
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 87
|