- padati ned. (o věci) konati vlastní tíhou pohyb k zemi; (o člověku n. jiném tvoru) klesati k zemi ztrátou rovnováhy n. zřícením s vyššího místa. Tělesa ve vzduchoprázdných prostorách padající tím rychleji padají. Sab. Kdo leze vysoko, padá hluboko. Řezn. Hřmot padajícího kamení prozrazoval lezoucího. Mácha. Ocel se zableskla a tělo padalo s nevysoké haluze k zemi. Jir. Na trávníku sedlák má tak své myšlénky, kdyby mu jen nepadaly na tvář housenky. Slád. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Přísl. „Čím dál, tím hůř,“ řekla bába, když padala se schodů. Šnai. Věděli [mládci] — proč slza padá. Heyd. Opona pozvolna padá. Heyd. Na horách padal sníh. Zey. Dešť padal s nebe hustý. J. J. Lang. Za splavem padala mlha níže a níže. Něm. Byl by se do divadla dostavil, i kdyby trakaře byly padaly. Kam. [Julinku] zejtra navštívím, jistě, svatosvatě, kdyby šídla padala! Hol. Vylétla jiskřička z plamenu a zčernalá zpět zas padá. Ner. Vzhůru tryskající proudy [fontány] do vodojemů padají. Zey. [Potok,] padaje přes navalené skaliny, tvořil nevelký vodopád. Jir. A myšlení, to jako na obzoře hvězd padání zjev světelných meteoritů. Vrch. Šovinista se koří všem zásadám mravnosti a rozumu. Ale všecko padá pod stůl, jakmile má slyšeti pravdu o svém národě všecko se zavrhne. Herb. Jakmile se ozvaly [kroky], padala rychle víka pultů. Čech. Padaly nejkrásnější platany, lehly staleté lípy byly poraženy. A. Mrš. Vypověděly mně nohy službu a já jsem padal. Vach. Chudý lid mdlobou po cestách padal. Ner. Slova jeho padají na úrodnou půdu nalézají ohlas. Herb. Dnes by slova tvá padala na skalnatou půdu. J. J. Lang. D pohybovati se dolů, poklesávati, pošinovati se doleji z obvyklého svého umístění. A zatím večer chýlí se a šeří, co padá za námi mříž u hřbitovních dveří. Klášt. Nad tmavými nohavicemi svítila se přes opasek padající hrubá košile. Vrba. Na šedivé hlavě kulatý klobouk hluboko mu padal. Svob. V čelo padá vlasů záclona. Čech. Vlasy se kadeřily a padaly chvílemi do čela. Štol. Víčka nepozorovaně padala jí přes modré oči. V. Mrš. Ta ramena mu ještě tak nepadala, byl takový zdravý, ramenatý, venkovský člověk nebyla skleslá. Rais. Potahoval se za brýle, které padaly. Kop. Květy akacií visely s jeho [klobouku] středu a padaly až přes okraj. R. Svob. Bílá hlava k prsům padala. Jir. Vyhlížel [hostinec] jako dupárna, táhl se do délky, strop padal na hlavu byl velmi nízký. E. Jel. Havrani černí v mraku padají do černých polí. A. Mrš. Na kolena padajíc [stařena]‚ oči své obrací k nebeskému trůnu. A. Mrš. Ty sne mé duše, modlo jediná, před kterou na tvář padám. Zey. Padám před tebou [ženo] v prach. Vrch. Formani jakoby od malička byli chodili v těch těžkých botách, jakoby byli ode vždy tak padali do kolen poklesávali při chůzi. J. Jak. Vulg. Při bombardování posic srdce mu padalo do kalhot ztrácel odvahu. Haš. D snižovati se, nížiti se, klesati; svažovati se. Noe vypustil [holubici], když voda po potopě začala padati. Krok. Tanec váš ať připomíná padání a vznášení se vln nesmírného moře. Zey. Hladina klasů je živým, ohnivým jezerem, jehož vlny se dmou a padají a bleskem dále se ženou. Jir. Ňadra zrychleným dechem vzdouvala se a padala jako vlnky bílých pěn. A. Mrš. Barometr rychle padá. Svob. Slunce padá za hory. Zey. Pěšinka padala prudce po pastvinách. R. Svob. Uzounká [stezka] stoupala a padala podél srázných, vysokých skal. Jir. Choboty hvozdů padaly s úbočí hor. Durd. Pláň zvolna padá v lesní údol. Čech. Za ním [statkem] padal lučný svah. R. Svob. D padati hlasem nížiti hlas, klesati hlasem. Učil [učitel] dlouhé samohlásky protahovat a před tečkou padat hlasem. Durd. Žluvy utkávaly své krátké věty brzo hlasem stoupajíce, brzo padajíce. Hál. Verše byly rozloženy v rozsekanou prósu se střídavým stoupáním a padáním hlasu. Květy. Bylo to stoupání a padání zvuků jako v hudbě. Zey. Hlas jeho se nesl mohutně širým prostorem a poutal nás stoupaje a padaje zvláštním kouzlem. Zey. D (s koho, s čeho) (o něčem způsobujícím úzkost, tíseň) opouštěti, míjeti někoho, uvolňovati, ulevovati někomu, něčemu. „Very well,“ raduje se Pepa a všechna starost s něho padá. Baar. Padala s něho ta tíže mnohých útrap. Rais. Kvapně s ní padal strach. Jir. Padala nejdříve moje skepse a pak ta moje celá lidská existence se mne jako tíha. Zey. Starosti jako by jí padaly s krku a srdce. Hál. Olověná tíže padala jim s údů. Zey. D pozbývati ceny, ztráceti svou hodnotu, zlevňovati se; pozbývati síly, významu. Hodnota půdy padala. Staš. Nejen že hráli na burse, ale sázeli se i mezi sebou o padání a stoupání cen. Staš. Nemáme padat na mysli. Mas. D ztráceti moc, vládu, platnost, mravní zachovalost a pod. Jedno ministerstvo vstupuje a padá za druhým. Havl. V Metternichově systému praskalo, bořil se, padal. Jir. Náboženská krise jeví se v padání starého řádu a pořádku. Mas. Pevnost padala za pevností byla dobývána. Mach. Z úsporných důvodů se zastavují továrny a padají živnosti. Přít. Za několik let cukrovary počaly padat. Hol. Padáť jedna [záložna] po druhé. Arb. Dnes padá básník dříve vychválený. Svob. Ty, Emo, padáš hloub a hloub. Kun. D uvolňovati se se svého místa, oddělovati se, vypadávati, odpadávati. V poli se dře [selka]‚ brzy kostnatí, zuby padají. Rais. Jeho vlasy začaly šedivět a padat. Zey. Už bylo hodně na podzim, listí padalo. Jir. Ale i ty [jarní květy] zvadnou; přijde padání jejich kalichů. Staš. Prvé [hrušky] dozrály a padaly. Rais. Amis zavrávoral, a hnijící jeho maso padalo mu od kostí. Zey. Květiny v okně poznenáhlu žloutly, vadly, padaly. Svět. Začala padati omítka a štuk s trámcových stropů. Čap. Ch. To je pravda, že jablko daleko od stromů nepadá. Hurb. Teprv teď, když osaměl, jako by mu padaly šupiny s očí. Herrm. V domácích cvičeních padaly nám [posluchačům] šupiny z očí. Herb. Co do rukou brala, padalo jí z nich. Mrš. Začala to i ono, práce jí však z rukou padala. Jir. Jako blázen dělám, nespím, všecko mi z ruky padá. Rais. Hlavy turecké padají pod ním [handžárem] jako kukuřicové palice. Hol. S prsou padal mu kámen ulehčovalo se mu. Herrm. Nyní padá též Alicia ze své úlohy ztrácí ji, přestává ji ovládat. Štol. Přen. Nenamluvili zbytečných věcí, jen krátké věty jim padaly od úst. Maj. Když Jan Maria jí těsně po boku jel a rty jeho se zachvěly, uhodla sladká slova, která s nich se padat chystala. Zey. D hromadně umírati, zvl. v boji. Statisíce lidí padalo hladem. Ner. Tisíce obětí padá nadarmo, aniž urychlily vítězství. Sab. D (o dobytku) hynouti. Blatské obce bývaly jevištěm všeobecného padání dobytka. Klost. Dobytek by byl začal padat nedostatkem píce. Svět. Jest udáno, že u vás dobytek padal. Her. Zahr. padání epidemické hynutí klíčních rostlinek působeně parasitickou plísní Pythium de Baryanum. D bořiti se, řítiti se. Zastavím se na policii, že tady padá dům. Čap. Ch. Skály se řítily a domy padaly. Něm. V rum padat vidím pyšný Cařihrad. Zey. Svět padal v trosky. Vrch. D býti mařen, přestávati. Tak padala jedna naděle za druhou. Svob. Obratným jeho [dialogu] vedením na jevišti stojí i padá hra celá. Vrch. Výklad kotčího vozu z českého slova kotec padá ovšem naprosto. Ertl. Jedna opora tvrzení o větší původnosti textu Rumjancevského padá tím přece. Pekárek. S nimi [odcházejícími chodci] padala almužna a též čáka na tvrdé lože. Vrch. D (kam) prudce, rychle se pohybovati, vnikati, nenadále zasahovati. Panoš bez ohledu padá do síně. Čel. Úprkem padal v davy nepřátel. Čech. Zuby na obvodu do sebe nepadají nezapadají. Svob. Aj, tu zastoupí mu [zemanovi] cestu mužů řada, rychtář Petr Dulík v uzdu koňům padá. Vrch. Muži čapky do výše házeli, kolem krků si padali. Třeb. Kdys o lásku jsem Boha prosil, každému padal do náruče. Vrch. Zavřete hubu a nepadejte starostovi do řeči. Kosm. Tu se padá hned in medias res. Kou. Ráčíte se mýliti, že by děti padaly jenom na feuilleton, povídku měly o ně zájem. Herrm. Tys, ač v službě mé, v mém žoldu stál, tam [v Římě] padal zákeřně na naši čest. Hál. D v úderu se prudce dotýkati, dopadati, narážeti nač. Padá perlík ranou hromu. Čech. Člověk slyší, jak ta kladiva padají. Tyl. Měšťanské meče padají tak rázně jako rytířské. Choch. V pravo v levo míhaly se [táborské cepy] jako blesky, a že dobře padaly, bylo slyšeti. Jir. V stodolách padaly, pršely rány. Jir. Nastala krutá seč. Rána padala na ránu. Rad. D padati do očí, sluchu, na mysl a pod. býti nápadným, upozorňovati na sebe. U levých [schodů] příchozímu padá do očí tabulka s nápisem. Bozd. Čím více se přibližoval [požár], tím zvučněji padal do sluchu onen hluk zvláštního způsobu. Havl. Slabšími rysy je naznačena Viola, při kteréž nám bezděky ještě jedna věc nemile na mysl padá. Tyl. D (na koho) způsobovati tíseň, úzkost, obtíž. Ve zdech fičí pronikavý vzduch a padá na prsa jak upír. Vlč. Prach ze lnu na prsa padá. Lum. Dnes na něj dusno padalo. Herrm. Já myslil, že nebudu moci bez té rodiny žít. Svět na mne padal. Něm. Vždyť by tu na vás všecko teď padalo, tatínku. Her. D ocítati se v nějakém stavu, přicházeti do nějakého postavení, obyč. nepříznivého. [Zásobovací oddílové] padali často četám Matiášovým do rukou. Pal. Bratr můj padá v lásky zradná tenata! Vrch. Celé mandele těch drobných poutníčků [ptáků] spějících k teplejšímu jihu padalo tam [na čihadle] v záhubu. Jir. Hned probleskovaly [hlavy sekáčů] v slunci, hned padaly zase v stín. Mrš. Tolik utrácí [muž], dluhy dělá, do nich padá hloub a hloub. Jir. Svou vinou padáš do neštěstí. Rad. Pro takovou povolnost padal [Prokop Veliký] u svých častěji v podezření. Pal. Z údivu do údivu padaje, otvíral panic k novinám těm oči a uši. Šmil. Požívání zboží světského nezapovídá se kněžím, pokud nepadá ve přílišnost. Pal. Mária si trpce vyčítala a zase padala v pochybnosti. Jir. Kropiči ulic padali horkem do mdlob. Herrm. Bůh zachrání mě a v hřích mi nedá hlouběj’ padati. Zey. D (kam, na koho, nač) zasahovati, pronikati, doléhati někam, na někoho. Do tmy padala z kamen záře. Vach. Sluníčko padá okny na podlahu kuchyně. Šim. Stín padal do úbočí stráně. Vrch. Obraz oblak padá na vody. Zey. Z humna padá k nám hlas písně. Herb. Na něho také padal odlesk té vážnosti, kterou si uměla [jeho choť] získati. Podl. Dřímota padala na víčka habrůvských farníků. A. Mrš. Mrákoty na mne padají. Krás. Jako by s šerem kolem houstnoucím tesknota na ni [hajnou] padala. Jir. Padal smutek do Voralčiny duše. Rais. Tesk nevýslovný do duše mi padal. Zey. Padá na nás hrůza. K. Čap. Do knihy jí [čtenářce] padal zrak. Klášt. Karty byly rozdány, jako střely padaly zraky Arnoldiho na ty osudné listy. Rub. D (kam) býti obrácen směrem někam, směřovati někam. Tak přišli až k přísné budově, jejíž zamřížená okna padala k řece. Maj. Už jak padaly hlasy [při volbě] na Mikuliče a jeho soudruhy, někteří pokřikovali a vyskakovali na lavice. Herb. D (na koho) postihovati, zatěžovati, týkati se (obyč. nějak nepříznivě). Ovšem bývají ženské někdy svévolné, ale na vás to, paní, nepadá. Něm. Rděl se při těch nadávkách, jakoby padaly také na něho. Herb. Dosti zřejmě padá to na mne, že jsem nešlechetník. J. Malý. To já nevím, kam to [řeč] padá, ale myslím, abyste to zkrátil. R. Svob. Hanba padala na všecky. Prav. Boží padá na nás trest! Zey. Na tvou hlavu kletba celá padá! Tur. Chyby dětí často padají na svědomí rodičů. Krás. Na mě padá krev tvých bohatýrů hojně zabitých. Zey. Vražda těžká na hlavu tvou padá. Svol. Sebevražda přivodí na rodinu těžkou kletbu, jež padá s pokolení na pokolení. Klost. [Studentka:] Co provedu nyní, padá na můj účet, co provedu potom, padá na účet mužův. Mach. Veliká část zásluhy padá i na čas. Havl. Tato nevyškolenost padá ovšem na vrub nedostatečné methody učitelovy. Klost. Zkáza nákladu nepadá na náš účet. K. Čap. Všecka péče o potlačení husitstva padala jen na papeže. Pal. Zvlášť na váhu padá různá nákladnost staveb. Ath. Rozdíl 5—6 roků na váhu nepadá. Vrch. D (nač) býti obětován, věnován ve prospěch něčeho. Neděle, pondělky, ba někdy též úterky padaly na návštěvy městeček a vesnic. Kos. D padati za oběť, obtíž a pod. stávati se obětí, obtíží a pod. Nesmrtelnost vaše padá tady vrabcům za oběť. J. J. Kol. Této věrnosti padá za obět všechno umění slovesné. Herb. Hůř jim [dětem] zde [v lesní boudě] nebylo než u lidí, jimž padaly za obtíž. Klost. Její [srnky] máť pardalu za lup padá. Vrch. D řaditi se do jistého časového úseku. Do doby té padají též počátky rozpoltění ideí myšlenkových. Vrch. Mohlo by se zdáti, že karolinská epopeja ani nepadá do středověku, nýbrž do doby před ním. Zey. V dobu všeobecného rozjaření padá též rok 1863. Zl. Praha. Listiny ty padají do r. 1484. Pal. D Arch. náležeti, patřiti. Účel starých desk býval širší a povýšenější: do oboru jejich padalo vše, co vztahovalo se jak ke státnímu, tak i ke společenskému životu národa našeho. Pal. Tvůj úvod dobře padá k obsahu. Vlč. Země od ní [větve illyrské] zaujaté padají do dvou státův, rakouského a tureckého. Šaf. K Praze padá Kouřím podle starší úmluvy. Tyl. Jsem jiný než ti ostatní, nepadám mezi tu obyčejnou chasu. Svět. Nebylť ostatním Potockým ani dost málo podoben, „nepadal“ do otcova rodu. Svět. D Arch. (o šatech) hoditi se, přiléhati, splývati. To jsou činané šaty! Otočte se! Jak pěkně padají. Kosm. Přitahoval si kabát, aby dobře padal do šosu. Prav. Štíhlounká [dáma] v bílých šatech, velmi pěkně padajících na její outlé tělo. Havl. D Arch. (o barvě) přecházeti, míti nádech. Zrzavá ježatá brada, ano i řídké zuby, přátelsky se cenící, padaly do zrzava. Hol. Stěny dostaly přiměřenou barvu stěnovou, do červena padající s bohatými obrubami. Zap. D (o řece n. potoku) vlévati se. Po levém břehu řeky potok, jenž do ní padá, obnažuje zvětralý sienit. Hol. Za hlavní zdí hradní široký vyházen jest příkop, jímž voda z Labe proudící padala pod městem opět do Labe. Jan. D (o soumraku, noci a pod.) znenáhla vznikati, nastávati. Padal už soumrak. Jir. Tma padala a už jenom sníh svítil. Šrám. Bylo to již před samým večerem, vlastně před samou nocí, neboť večerem hned u nás padá noc. Šlej. Ticho padá na zem zároveň se soumrakem. Herb. Seděl tu nyní apatický, co padal na kraj zvolna večer. Dyk. D býti vykonáván, díti se, naskytovati se. Padaly mnohé řeči důtklivé. Pal. Narážky padají. Šim. „A co — co?“ padaly otázky jako broky. Baar. Karty mu [hráči] padaly špatné. Šmil. Kolik roků za sebou padala mokrá leta. Hol. Mrazíky padaly. Klost.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2098
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2098
|