- padnouti dok. (o věci) vykonati vlastní tíhou pohyb k zemi; (o člověku n. jiném tvoru) klesnouti k zemi ztrátou rovnováhy n. zřícením s vyššího místa. Chvílemi slyšet bylo padnutí trámu. Ner. Vzal svou nádobu a ponořil ji do vody. Padla ke dnu. Zey. Za celý čas kapka deště nepadla. Svět. Pán když padne, sedláku se zlomí noha. Baar. Ráno padla [vdova] umdlením na zem. Zey. Je tu horko k padnutí. Šim. Padla v lese borovice pod sekerou krutou. Zey. Strýc za hovoru s otcem nevěda rozsíval a mnohé to semínko padlo na půdu dobrou našlo porozumění. Jir. Kdyby to dobré slovo nebylo padlo na dobrou půdu, bylo by nevzešlo z něho požehnání. Něm. Kopali jámu Lízince, a ejhle, sami do ní padli sami si způsobili nepříjemnost. Šmil. Nedal se štěstím, jež v klín mu padlo, nikterak osloniti přišlo nenadále, bez přičinění. Šmil. D pohnouti se dolů, poklesnouti, pošinouti se doleji z obvyklého svého umístění. Opona padne. Vrch. I padl most, a s vozem vůz už na nádvoří stojí. Heyd. Teď padla poslední rouška, která srdce halila mé bolestné. Zey. Někteří [lidé] padli na kolena. Mah. Brada jí padla na prsa. Jir. Vlas černý pad jí k pasu. Bezr. D snížiti se, klesnouti, zapadnouti. Rtuť padla silou tlaku. Heyd. Přijde dnes bouřka, barometr padl. Kosm. Slunce brzo juž uhasne, za veliké padne hory. Staněk. Za chvíli už s beranicí na hlavě a s malou Sefkou v loktech padnul do tmy. Mrš. D padnouti hlasem snížiti hlas, klesnouti hlasem. Hbitě četl, při každé čárce zastavil, při puntíku hlasem padl. Prav. Padl při posledním slovu nápadně hlasem. Třeb. D (s koho, s čeho) (o něčem úzkost, tíseň způsobujícím) opustiti, uvolniti. Se starého vápeníka padla všechna tíže. Merh. D pozbýti ceny, ztratiti svou hodnotu. Prej hrozně padly [hodinky] v kursu! Herrm. Papírové peníze padly na pátý díl dosavadní ceny. Herb. D ztratiti moc, vládu, platnost, mravní zachovalost a pod. Ministerstvo Polignacovo padlo. Jir. Metternich padl. Jir. Staří Římané byli národ velmi mocný, a přece padli. Šmil. R. 1393 padlo carství Bulharské. Goll. Více velikých domův obchodnických padlo. Zel. Ti, kteří jsou přednější byli, mysl jeho padlou potěšením posilnovali. Čel. Padne-li Vyšehrad mečem neb hladem, na tom nesejde. Jan. Několik dní na to i Žampach padl. Klicp. [Andělé,] spustivše se Boha, padli jsou s knížetem svým ďáblem. Čel. Kde takoví mužové jsou, tam nepadla věc svatá navždy. Jir. Čím hloub jsem padl, čím jsem trpěl víc, tím byl jsem radši. Zey. I pramáti naše Eva padla, a stala se přece svatou. Kos. Ona v Praze padla s jedným ženatým. Nov. D odděliti se, uvolniti se se svého místa, vypadnouti, odpadnouti. Jak vlhne zrak, jak z rukou padnou nože. Vrch. Oběma padly dřevce z rukou. Tyl. List padl mu z ruky. Zey. Vlas padlý z hlavy jeho [Mohamedovy] brali [následovníci] k sobě dychtivě co svatý ostatek. Rieg. Jablko nepadne daleko od stromu. Prav. Bělmo padlo Fabiánovi s očí byl vyveden z bludu, klamu. Šmil. Kámen jí padl se srdce ulehčilo se jí. Štol. Přen. Padne jim jen jedno neb několik slov od rtů. Zey. Zradil bratry, padnuv od kalichu odpadnuv. Heyd. D býti zabit, zvl. v boji. Leonidas padl se svými 300 Spartany do posledního muže. Bidlo-Šus. Padl tvůj muž v boji? Něm. Nesmíš padnouti rukou katovou. Pfleg. Expr. Tři, čtyři [studenti] jeho [profesorovou] vinou padli každý semestr propadli. V. Mrš. D (o dobytku) zahynouti, pojíti. Kráva [Vášovi] padla, takže ji řezníkovi musil dát za facku. Rais. Dopoledne padla ještě dvě dobytčata. Šlej. Srnec se svalil trefen do srdce. Pytláci hnali se po padlé zvěři. Šmil. D zbořiti se, zřítiti se. [Hrad] v trosky pad. Heyd. Kolem strmé skály, staré zdě a padlý val. Svob. Každá říše v sobě rozdvojená zpuštěna bude: dům padne na dům. Schulz. D dočkati se neúspěchu, býti zmařen, přestat existovati. Proto padlo jeho směle koncipované drama jako školácký pokus. Vrch. Šeptaly se sice jisté pochybnosti, není-li „ta osoba“ panu Samcovi něčím více než hospodyní, ale to brzy padlo. Šrám. Padne-li náš kroj, bude nám jako stromu, kterému kůru sloupají. Baar. Plán, aby Ferdinand III. táhl do pole, padl. Pekárek. Padly poslední předsudky. Vrba. Volební předloha nepadla s hr. Taaffem. Mach. D (kam) prudce, rychle se někam přiblížiti, vniknouti, nenadále zasáhnouti. Už je v hájku, do dveří už padla [Rachel]. Leš. To vám povídám! ať je mísa přichystána, až k vám padnu. Tyl. Padli jsme pod verandu nejbližší nárožní kavárny. Ner. Snad se nebudou zlobit, že jim tak padneš do hnízdečka jako krahujec. Svob. Otec a máti si padli do náručí. Něm. Byla, jako když mrak kobylek padne a všechno spase. Jir. Cep těžký odložily [ženy] stranou a na snídani padly přichystanou. Leg. Padl jsem jako hladový na svoje čtení. Podl. Padl na jeho učení, zrovna jako kdyby byl mohl z toho zbohatnout. Svět. Venku vytrubují [ponocní] dvanáctou, v to padl zvonů ples. Vrch. Pěkné troubení padlo do jizby. Jir. Tu do toho jednotvárného života padlo překvapení. Baar. Do toho vám najednou padne zacinkání motyky. Merh. Chtěl mluvit, však paní padla mu do řeči. Zey. Dudy padly jim [chlapcům] do noty přidaly se. Něm. Všichni byli spokojeni, komise padla všem do noty přišla vhod. Čas. Tenkrát padl [vnuk] babičce do noty. Durd. D (kam, na koho, nač) dopadnouti, naraziti. Když zastaven byl pochod, [vojínové] sobě ztěžovali; tak rádi by co nejdřív padli na Moskaly. Krás. 600 mužů postavil do zálohy, aby v čas boje nepříteli v bok padli. Tomíč. Tenkrát padla pod Sobieskim křesťanská vojska na Turky. Mach. Každý, kdo stál kolem, pěstí uhodil [zloděje] do hlavy, do prsou, kam rána padla. Jir. Škoda rány, která padne vedle. Přísl. Právě nejsilnější z možných ran to byla, která uprostřed boje mu padla do týla. Vrba. Rána ta padla na její srdce, rozdrtila je na dobro. Svět. Po dvanácté padlo kladivo na zvon ve vysoké Neklance. Tyl. Padni třeskem v nepřítele kletou leb! Čech. D (kam, na koho, nač) zasáhnouti někam, někoho, něco, proniknouti, dolehnouti někam. Pruh světla padl na zem. Durd. Půjdou okolo oken a zář na ně padne. Prav. Otevřely se dvéře a světlo padlo do síně. Podl. Stín padl na stěnu. Merh. Obraz její pad na temnou hladinu. Zey. Jeho pohled padl na malý uzlík se šatstvem a prádlem. Merh. Slupek ze salámu válí se, kam zrak padne. Mach. Při jedné poznámce padly jeho oči do tváří hochových. Durd. Šťastná holka, že na ni padlo jeho [ženichovo] oko! Prav. D padnouti do očí, sluchu, na mysl a pod. státi se nápadným, upozorniti na sebe, býti spatřen, uslyšen atd. Jak jsem šel kolem pultu, padl mi do oka konec básně, vytištěné v rozevřené knize. Šim. Když pohleděli na dědinu, padl jim do očí nejdříve kostel. Herb. V sluch jeho padly zpěvy. Vrch. Padla k sluchu obou manželů hlasitá poznámka. Her. Ten prostředek padl také panu Kašparu na mysl. Šmil. V tom padlo mu na um, kterak si pomoci. Něm. Padla mu do oka — no, ona je holka k světu zalíbila se mu. Šim. Nebylo divu, že padl čiperný klučina rychtářovi i rychtářce do srdce oblíbili si ho. Svět. D octnouti se někde, v něčem, obyč. nepříznivém, přijíti do nějakého stavu, octnouti se v nějakém postavení, obyč. nepříznivém. Potom padla do drápů šéfových. Vach. Doufali, že vítězství padne jim do rukou. Štol. Kradl, co mu v ruce padlo. Heyd. Máš listinu, jež padla Božím soudem v ruce mé. Vlč. Padl v sítě pobloudění zlého. Vrch. Už cestou vytušila Maruška, že padla do léčky. Vach. Bude-li o to stát, padne mu celá realita do klína, zač se mu uráčí. Šlej. Oprava [fary] stála obec přes tisíc zlatých a skoro všechny padly do Hrabcovy kapsy. Herb. Sem a tam padl na chvilku do starých dum. Zey. Padla do mdlob. Svět. Padla v strašlivé křeče. Svět. V jaký hřích já padl znovu! Zey. Padl do zajetí. Jir. U Ludvíka XII. v nemilost padl [maršál]. Ner. V zapomenutí padne jméno tvoje. Zey. Vidíte to sám, jak se musíme ohánět, abysme do dluhů nepadli. Rais. Ubohý Pero padl knížeti zrovna do rány. Hol. Mně samému padne nejlepší k chuti domácí chléb a pomazánka čerstvá. Něm. Mysl. (o velké zvěři) skočiti do sítě. D (na koho, nač) náhodou připadnouti, přijíti na někoho n. něco, najíti někoho n. něco. Tam jsem padl na karavanu. Vrch. Zašity je měl [krejcary] v podšívce, aby mu na ně maminka nepadla. A. Mrš. Spiriti schovávají spisy, aby jim na ně při prohlídkách nepadli četníci. Staš. Já mám dobrý nos, já ti padnu na všechny tvé kupecké šmejdy. Herrm. Tenkráte zázrakem padlo se na pravý slova význam. Vrch. Bylo pochopitelno, že padl na správnou stopu. Herrm. Chvástal se, že vystřídá třeba tři ženy, než padne na pravou. Herrm. D (na koho) postihnouti, zatížiti, dotknouti se (obyč. nějak nepříznivě). Hrůza na mne padla! J. J. Kol. Byla to nemoc, která na něho náhle padla jako málomocenství. Merh. Pak na mne padla děsná únava. Vach. Na každého člověka padne láska. Klost. Zdálo se jí sic, že sama svíčku sfoukla, ale starost nepadla proto na ni žádná. Jir. Vztek bezmezný na duši jeho pad. Vrch. Na Prahu padlo velké sklamání. Jir. On nesmí s ní zároveň zmizeti, aby žádné podezření naň nepadlo. Svět. Pakli nějaká pohroma padne na to, co uhospodařil jsem v potu tváří svých, pomohu si z nedostatku novou prací. Šmil. Čtvero veliké zlo na lidstvo padlo. Ner. Jiné a těžké věci na váhu tu padnou. Mach. „A má [Vlačihová] peníze?“ — „To u Vlačihy asi taky padlo na váhu.“ Rais. Jeho odpor padl tížeji do váhy než vdoviny moudré výklady. Svět. D (na koho) způsobiti tíseň, úzkost, obtíž. Pomsta padne na Gunara. Zey. Padniž veškerá kletba na vaši hlavu. Stank. Těžce padla myšlenka ta na Míchalovo srdce. Svět. Znovu naň padla přítomnost její jako můra. Svět. I to padniž na hlavu Pražanů, že nemůžeme dokonati díla na Moravě. Jir. Nechť vina padne na hlavu mou. Choch. Krev moje padne na Vaši hlavu. Vach. Vady všechny padnětež na vrub jeho [básníkův]. Kapp. Och, ti kupci přinesli mnoho zlého s sebou; ale trest za to padl přece nejvíce na ně samé. Něm. Slova ta padla doktorovi na prsa jako skála. Štol. D padnouti za oběť a pod. státi se obětí a pod. Já dávno za kořist pad’ vlnám dravým. Červen. Tam padla chtíčům jeho za oběť. Zey. Třináct životů požáru tomu za oběť padlo. Herold. Zapomenut pad’ jsi časům. J. Kvap. Byla krásná jako jaro, lesnímu však padla klatbou. Staš. D (na koho, nač) býti věnován, obětován. Stovka padla na takovou nemoc. Šlej. Byla [pokuta] tak veliká, že padla na ni největší část dvoru. Svět. Asi polovice věna padla na skvělou výbavu. Šmil. Padla tedy na tento oběd jedna konserva. Švan. Na druhý den co padlo koláčů a vína. Preis. Tohle bude vejžírka! A co masa padne! Jir. Padni oko nebo zub, já od tebe neupustím. Šmil. Podruhé padla již jen zlatka, potřetí padesát krejcarů, konečně dostával po dvoušestáku. Herrm. O tom se musí ihned dověděti vévoda. Za tu novinku padne nejméně louisd’or. Bozd. Když odváděli, kolikrát dva krejcary padly, ale já to v chlebě projedl. Rais. D (komu, na koho, nač) (při volbě, losování, hře a pod.) naskytnouti se, vyskytnouti se, býti určen. Jednomu [mušketýrovi] padla kostka. Jir. Komu padne více ok, ten má pravdu. Šmil. Ceypelk si nehladil prsa jako nebožtík pan farář, když padla karta dobrá. Jir. Jednomu list padne, druhému ne. Šír. Los padl na mladého Varjaha. Čel. Jedno [dítko]‚ na něž počítáním los padl, zpívá. Kul. Volba padla na mne. Hol. Chudáci smutně los metali, komu padne holit bradu králi. Havl. Víra v tvrdý los, jenž mu padl zlý osud, jenž mu byl určen. Šmil. [Ve vlastním listě] chci konečně psát podle svého — padni, komu padni! Sez. D (na koho, nač) býti přidělen, připadnouti na někoho n. něco. Na jednoho je to moc odebírat noviny, ale když se tři nebo pět na ně složí, padne na každého capart. Herb. Medským z půle tvoje říš a z půle Perským padne. Heyd. Část berny největší padne na kláštery. Ehrenb. Na tebe přece padne větší škoda, než jsi vyhrál. Havl. V dědictví padly na něho čtyry přenošené lajblíky. Havl. Ondřej tu [na stráži] často býval, za dne i v noci, jak na něj padlo. Jir. Tu padla kosa na kámen srazily se dvě neústupné povahy, někdo narazil na odpor. Vrba. D zařaditi se do jistého časového úseku. Působení jeho padlo do věku nad míru bouřlivého a kritického. Pal. Řemeslo šlo mu hravě, padl do plné podnikatelské doby. Herrm. Počátek dráhy Carducciho nepadl v dobu poesii přiznivou. Vrch. Odjeli na svatební cestu, zrovna padly porotní prázdniny. Čap. Ch. Svátky padly dost pozdě. Třeb. Svátek padl na pondělí. Paleč. Umluven odjezd na čtvrtého, kdy padla sobota. Her. D (o určité době) přiblížiti se, udeřiti. Padla poslední minuta, a vyrazili. Vanč. Padla smrti hodina. Dou. Jen hezky do práce, ať je něco uděláno, než padne šestá! Krás. Člověk neví, kdy padne jeho hodina. K. Čap. Sotva navečer padla, přichvátají [dělníci] do své světnice nastal konec práce. Rais. Konečně dotlouklo šest. „Padla!“ slétlo plaše ze všech úst. Svob. D (po kom) zvrhnouti se, zvésti se po někom. Kdyby [potomci] padli po Anýžce, byli by i mluvit líní. Hol. D dok. i ned. (o šatech a pod.) hoditi se, přiléhati. Zkoušel jeden z kabátů, kterak mu padne. Her. Žádný šat mu nikdy dobře nepadl. Čech. Vstoupil mladý muž, oděný v krásně padnoucí frak a sněhobílou vestu. Švan. Od hlavy až k noze vše jí [Popelce] tak padlo, jako by to ulil. Něm. Podíval se na kalhoty, padnou-li dobře na boty. Merh. [Herečka] se vrhala do těchto vyprávění jako do rolí, které jí padly. Sez. D dok. (o soumraku, noci pod.) snésti se, nastati. Padla už tma pozdního večera. Šrám. Tma padla po všem vězení. Jir. Než padne noc na černá kolem lada, chci ti, milá, něco pošeptati. Vrch. Na krajinu padla první letos mlha. Ner. Do fary padlo zas ticho a jednotvárnost. Rais. Podzim padl v kraj. Hilb. Už večer klesá níž, mír sladký všude pad. Kam. [Sny] spánek přines ve hojnosti, když v dlouhé řasy pad. Mach. D (o sněhu) napadati, napadnouti. Ach, pusté hnízdo, kdo tě chránit bude, až padne sníh. Čech. Z rána čerstvý, bílý sníh to leží, padl v dol. Vrch. Má hlavu bílou, jak když sněhu padne. Chal. D nastati, udáti se, státi se. Rozhodnutí již padlo. Pekárek. Zapomeň, že trpké slovo padlo mezi námi. Slád. Padlo slovo milion, a oči všech se zastřely. Poláč. Tu a tam padlo několik hrozeb. Mach. Jak padne po dvě, tři léta neúroda, již mysli ochabují. Něm. Právě to léto padla nesmírná sucha. Svět. Třetí rok padla mokra. Šmil. D Zř. padnouti se ned. hubnouti, chátrati. Otilka od nějaké doby se padne. Třeb. Tenhle [kabát] se mi nějak padne, trouchniví. Třeb.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 3806
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 3806
|