- piano (vysl. pijá-) adv. tichým, slabým zvukem. Ačkoliv trubači dost piano troubili, předce se zlobil, že tuze silně troubí. Hajn. Přen. Mluvilo se tam uhlazeně, pěkně a všecko piano. Mach. Hud. hráti, zpívati piano.
- piano, -a n. 1. slabý, tichý zvuk. Není možno určiti, že forte jest krásnější než piano neb naopak. Z. Nej. Vybíral si [když hrál na klavír] samá piana, samé něžné melodie. Hál. Ačkoliv neděláš rozdíl mezi pianem a fortem, předce z tebe bude hodný muzikant. Prav. Přen. Co pak by bylo do manželství bez piana a forte. Stank.
- piano, -a n. 2. strunový nástroj s kladívkovou mechanikou, klavír. Uměla dobře piano hrát. Šim. Mladý hrabě učil se pianu a kreslení. Pfleg. Na rozladěném pianu zahrál někdy některou naši zamilovanou. Štol. Žert. Vezme se tedy kytara nebo piano zednické (harmonika), dvoje housle k tomu, a je doprovod skvělý. Sokol. věstník.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 133
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 133
|