- plenka, plénka, plínka, -y f. kus látky, do něhož se zavinují nemluvňata, plína. Leželo [děťátko] v bílých plenkách jako z růže poupě. Svět. Na rukou držel nemluvňátko zahalené v plénky. Třeb. Hledí na ten div jak děcko z plínek. Vrch. Ustál. sp. Vyrostl už dávno z dětských plenek z dětských let. Dyk. Setřásala se sebe lži, které jí od plenek na mlouvali rodiče a pak škola od dětství. Jes. Za dob Svobodových byl rozvoj Prahy v plenkách v počátcích. Kronb. D plínka dial. široká plátěná páska s krajkou a vyšíváním, jíž si dívky na Chodsku ovazovaly hlavu tak, že konce splývaly na ramena. To jen amtsassesor je jako posedlý, ženich takový, kdyby koze uvázal plínku na hlavu, poběží za ní. Baar.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 98
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 98
|