- podepsati dok. (praes. podepíši n. podepíšu, řidč. podpíši n. podpíšu) (koho) napsati něčí jméno na něco, jako by on sám je napsal; podepsati se napsati své jméno. Někdo křidou na dvéře podepsal dědečka plným jménem. Jir. „Jak vysvětlíte svůj podpis [článku]?“ „Bezohledností někoho, kdo mě podepsal.“ Mach. Její dítě umělo na modlitbách říkat a se podepsat. Něm. Na jednom lístku se podepsal [Z. Winter] „starý bakalář.“ Rais. Dostal nepodepsaný list anonymní. R. Svob. Místy mohl by se pod některé [verše] podepsati Lamartine hlásiti jako autor. Vrch. Podepíšu se vám na to za svědka. Sab. Máte se podepsati, že jste obdržela, co se vám [poštou] posílá potvrditi svým podpisem. Prav. D (co) opatřiti něco vlastním podpisem na znamení souhlasu, záruky, správnosti, dáti souhlas k něčemu. Pro podpis ruka nebolí. Já podepíšu cokoli. Dyk. Podepište mi plnou moc. Lum. Přijeďte zítra k polednímu, podepíšeme smlouvu. Pfleg. Po sepsání a podepsání protokolu byl byt soudně zapečetěn. Arb. Rychtář je [přípisy] strčil do kapsy — doma je pročetl — vyřídil — podepsal. Baar. Podepsal směnku na osm dní a na pět set a pětadvacet zlatých. Sab. Kantor napsal svatební smlouvu, svědkové a rodiče podepsali ji třemi křížky místo jmen. Něm. Podařilo se dosáhnouti míru, který byl roku 1763 podepsán. Bidlo-Šus. D (co) expr. projeviti s něčím úplný souhlas. Poslední větu bych naprosto nepodepsal. Šmil. Zola podepsal by tento výrok také. Kar. Jsou v něm [Rádlovi] věci, které bych mohl podepsat, jiné za svět ne. Šal. Gabriela neměla co namítati; i v srdci svém podepsala každý puntík plesajíc. Svět. D Zast. napsati něco pod něco. Udělají si z nich [děvčátka z kytiček] obrázky, podepíšou, co vyznačují. Prav. Pak to všechno pěkně napsal a podepsal datum 1. ledna 1863. Ner. — V. t. podepsaný.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 241
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 241
|