- pokyn, -u m. mírný pohyb (obyč. rukou n. hlavou) na znamení něčeho, posunek, pokynutí. Neměl Kilian jiné odpovědi než němý pokyn hlavy. Svět. Zahlédl jsem, jak paní Novotná s úsměvem a pokynem ruky mne nabádá. Vach. Na pokyn opata se poklonil. Zey. Pohrozil prstem tak důrazně, že nebylo pochybnosti o významu tohoto pokynu. Herb. D mírně, nenápadně podávaná rada, ponaučení, směrnice, vybídnutí, mírný rozkaz. Paní officialová šukala již v kuchyni. To mu bylo milým pokynem, aby šel nahoru. Šmil. Jednala dle rad a pokynů toho starce. Zey. Okresní školní radě přišel pokyn s vyšších míst, aby se záležitost přísně vyšetřila. Rais. Matčiny pokyny, aby se střežil života, tak mocně naň působily, že se všeho stranil. Svob. Ke třetímu a čtvrtému jednání není třeba zvláštních pokynů pro režii. Svob.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 181
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 181
|