• polka, -y f. druh českých kolových tanců. Učili ji prvním krokům valčíku a polky. V. Mrš. Nejdřív tančili polku, pak štajriš, na to zelenák. Něm. Tento tanec je skoro podoben naší staré polce. Něm. D hudební skladba v rytmu a tempu polky. Muzikanti počali znovu hrát, ale teď veselou polku. Svět. Břeskná polka všecky nohy rozehrála. Rais. Pojď sem, holka, toč se, holka, pokud vábí skočná polka! Sab. D Dial. míč. [Antoš] látal „polku“ tak mistrně, že za ní kamarádi běhat musili až na cvičiště. A. Mrš.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 164 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 164