- ponechati dok. zůstaviti, dopustiti, nezabrániti. Zdálo se, že nás [teta] ponechala úplně našemu osudu. Obr. živ. Nejlépe bude, ponechají-li věcem průběh přirozený. Svět. Vyrval se z náruče její, ponechav ubohou žalu. Choch. Dospěv středu řeky, ponechal loďku proudu. Čap. Ch. Bylť nyní svoboden, nevázán, sám sobě ponechán. Pfleg. Dcerušku na chvíli ponechala samé sobě. Prav. Ostatní zatím ponecháni na pokoji. Hál. Ponechal jsem mu na vůli, zastaviti se, kde se mu bude líbiti. Prav. Dnes jen netrpělivě [matka] hlavu od něho odvrátila a ponechala mu slovo poslední. Svět. Když jí řekli, že ji nemohou ponechat na noc, div se nerozplakala. R. Svob. D (koho kde) podržeti někoho v dřívějším stavu, neodstraniti někoho odněkud. Jsem vám velmi povděčen, že jste mne ve službě ponechala. Pfleg. Synové ponecháni zatím ve službě. Jir. Pro zločin veřejného násilí ponechán ve vyšetřování. Herb. Nevíš, jak dlouho tě Pán Bůh zde na světě ponechá. Prav. Pertolta z Valdštejna má [král] také zajmouti, ale na živu jej ponechati. Pekárek. Vždycky užitek my větší máme, když v hlouposti ho [lid] trochu ponecháme. Ner. D (komu co, co kde) neodejmouti někomu něco, nezbaviti někoho něčeho, neodkliditi něco odněkud. Dar ponechám mu, nezruším svůj slib. Zey. Všecko, co jí dal, také jí ponechal. Mrš. Zapraven poplatek za další ponechání hrobu. Herrm. Ve slovech cizích ponechání orthografie cizí čtenáře českého másti mohlo. Pal. Ve svém stolku ponechati může práce ještě nezralé. V. Mrš. V ruce nesla vrbový proutek zcela hladký, pouze na konci s chvostem ponechaného listí. Svob. Velmistru ponechána moc, rozsudek umírniti. Choch. Ponechala se obci samé péče o její vlastní záležitosti. Tomíč. D zůstaviti, zanechati. Minuly žně, hrozné pro něj žně, nebo všecko musil ponechat cizím lidem. Jir. Tu knížku mi tu ponechte, za několik dní si sem přijďte. Pfleg. Petr ponechal své ženě dům i pole, peníze však určil k rozdání chudým. Goll. Pro nedostatek místa musíme úvahu o provedení ponechati pro číslo budoucí. Zl. Praha. Což snad zamýšlíte ponechati pana Josefa doma? Pfleg. Možno i, že je působivým trestem, ponechati někoho v místnosti tmavé. Ner. Svolil ponechati věc do svého návratu do Prahy. Podl. Ponechala podezření své u sebe. Paleč. D přenechati, přepustiti. Nesmí ji [sedlák žeň] na trzích prodati, nýbrž vrchnosti ji ponechati za cenu, kterou si sama určí. Svět. Markrabí zavřel se do pevného Znojma a ponechal otevřený kraj Čechům. Ritt. „Začni tedy a ponech úsudek nám,“ doložil doktor. Svob. To ponecháme učencům, jsou-li „kamna“ původní, naše jméno. Jir. Byla tak vůle bohů… Pomstu ponechte jim. Třeb. D ponechati si (co) podržeti u sebe něco, neodložiti něco, nevzdati se něčeho. Nemoha dohlížeti na hospodářství, ponechal si jen několik mír pole na setí. Herb. Mlynář si honitbu ponechal, ale sám stříleti neuměl. Svob. Dlouho vybírala [šátky] ptajíc se, který si má ponechati. Rais. Není mi třeba věna, ponechte si vše. R. Svob. Ponechal si svůj úsudek o této žádosti pro sebe. Svět. Rozhodnutí si ponechala na příští neděli. Svob. Na konec ponechali si stavové poslední, největší trumf. Rez.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 380
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 380
|