- popel, -a n. -u, arch. -e (lok. -u, arch. -e, -i) m. šedý práškovitý zbytek po spálení. Na dvoře kupily se ohořelé a ještě doutnající trámy, popel, uhlí a hromady rumu. Jir. Hrabali lidé v popele a v oharkách, aby našli škváry svého jmění. Jir. Otřepával popel s doutníku. Kosm. Spálila jsem večeři na popel. Zey. Sem se vyhazuje smetí a vynáší popel. Ner. [Babička] šťourá pohrabáčem v popeli. Něm. Záští [v Hrabcovi] doutnalo jen jako žížlavý uhel pod popelem. Herb. Oni se tam [v Praze] ztratí jako zrnko máku v popelu. Jir. Obloha byla jako popel. Rais. Ustál. sp. Měl kovář popel na jazyku chuť popelu. Vrch. Skloněnou hlavu měl [kněz] popelem posypanou na znamení pokory a pokání. Jir. Na hlavách popel, na prsou roztrhané černé šaty jsme prosili. Vrch. Obrátiti v popel, položiti popelem spáliti; lehnouti popelem shořeti. V sakristii skoro všecko v popel obráceno, ornáty a všecka kostelní roucha. Jir. Vítězové střechy poražených položí prachem a popelem. Hol. Celá usedlost lehla popelem. Baar. Přen. Nakládání Verunčino vrhlo do mrtvého popela duše jeho jiskru živou, novou. Šmil. Nehrab déle v popeli mé duše. Vrch. Chem. neústrojný zbytek vzniklý pálením n. pražením rud a p. Popel antimonový, cínový, zinkový, popel kostní, dřevní a j. D Bás. šedá, šedavá barva, šedavé zabarvení. [Měsíc] byl jako oheň dohořívající a hynul v popeli šedých mraků. Jir. S nebe padal studený popel úsvitu. Šrám. Popely soumraku zachmuřují a stísňují oddech kraje. Mod. r. D zetlelé pozůstatky zemřelých. Maminka je jistě dávno prach a popel. Rais. Pokoj jejich [mrtvých přátel] popelům. Jir. To slibuji vam při svatém popeli zesnulé matky své. Jedl. Pokoj popeli jeho! Tyl.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 558
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 558
|