• postoj, -e m. držení těla při stání. Stanula napjatě v naslouchavém postoji. Sez. Tento dětsky cudný její postoj byl takový milý. Merh. V plachém postoji rozhlížel se srnec na kraji lesa. Merh. Sport. způsob, jak cvičenec stojí. Voj. postoj s uchopenou karabinou. Hosp. postavení nohou u koně; postoj kravský, normální, vbočený. D stanovisko. Již záhy nalezl Mácha svůj typický postoj metafysický. Šal. Zaujímala literární historie k slovesnému odkazu katolické barokní tvorby skoro bez výjimky postoj odmítavý. Vaš.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 404 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 404