- potrava, -y f. (pl. jen arch.) živné látky, jež přijímají tvorové, zvl. lidé, k výživě; pokrm, jídlo, krmivo, píce a pod. Nasycoval útroby těla svého potravou. Sab. Na zádech nesly si [poutnice] ranečky, v nichž měly potravu. Něm. Nebylo nikde [v lese] potravy, ani jediné jahody, ani jediného zrnka! Zey. [Ptáci] najdou potravu v poli. Sab. [Krávy na jetelišti] širokými tlamami nabíraly čerstvou paličkatou potravu. Rais. Sklepy a špižírny byly všelikými potravami a nápoji hojně zásobeny potravinami. Čel. Hosp. směs živin a krmiv. Bot. všechny látky, jež rostliny přijímají svými listy jako plyny a svými kořeny z půdy jako roztoky. D vůbec látka něco udržující, podněcující, posila. Dříví se hodí nad jiné pod kotel, protože jest nejrychlejší potrava ohně. Vilikovský. [Výstava,] kde zrak má tolik potravy. Ner. Marnivost, která si hledala potravu v parádě, v šatech. Hál. Každého dne dostávalo se nějaké potravy mému podezření. Herb. Vycházky poskytovaly čerstvou potravu zábavám. Šmil. V městech denníky jsou jedinou skoro potravou duševní. Herb. [Gutenberg] svým vynálezem umožnil, aby všichni hrali podíl na duchovní potravě. Lit. noviny.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 261
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 261
|