- povel, -u m. rozkaz, obyč. stručný. Jezdci na daný povel vytasili své palaše. Jir. V tom povel k práci rabům všem dal strážce hole úderem. Heyd. Všichni vzchopili se jako na povel. Šmil. Těl. stručný rozkaz, pronesený ustálenou formou. Voj. rozkaz, jehož znění a provedení je přesně předepsáno a jehož výkon následuje ihned, jak byl dán.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 174
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 174
|