- pozorovatel, -e m. kdo někoho n. něco pozoruje. Krásné panorama rozkládá se před očima pozorovatele. Herold. I nestranný pozorovatel musil uznat, že byl Xaver muž velmi sličný. Zey. Ve své próse je [Neruda] genristou, do všech malicherností zamilovaným pozorovatelem. Kar. Pilný pozorovatel a znatel hvězd. Tomek. Práv. osoba přihlížející, avšak nezúčastňující se jednání. Voj. vojenská osoba určená k pozorování jistého úseku, a to buď se země nebo ze vzduchu (z letounu).
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 212
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 212
|