- praktika, -y f. praktický, osvědčený způsob jednání, konání něčeho. Učil se u mne a za rok mi odkoukal všecky praktiky. Baar. To je stará praktika, vymamovati z bohatých příbuzných peníze. Šmil. Způsobiti, aby se divák dal zlákati k návštěvě představení uměleckých, jest věcí divadelní praktiky. Štech. Sdělila s ní různé praktiky zkušené milovnice. Mor. Mat. vlašská praktika způsob řešení trojčlenky. D Zast. praxe. Odhodlal se prováděti lékařskou praktiku na — Sibiři. E. Jel. Budou na právnické fakultě přednášky zvláště o věcech, které se přímo týkají praktiky soudní a správní. Krás. D praktiky f. pl. pletky, pletichy, pikle, machinace. Choť Jana Jiřího píše kurfiřtovi o tajných jednáních náčelníků emigrace, kteří prý na nočních schůzích osnují praktiky proti kurfiřtovi. Pekárek. Zakrývaje svou čest nutností, musím se někdy uchýlit k praktikám, obcházet a číhat. Slád. [Dříví] by mohlo být ještě levnější, kdyby v tom nebylo praktyk a partyk všelijakých. Jir.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 175
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 175
|