- pramen, -e i -u m. (dat., lok. prameni i pramenu) přirozené vyvěrání spodní vody na povrch zemský; počáteční vodní tok. Pod kamenem pramen prýští. Heyd. Pramen vytrysk’. Vrch. Zdálo se mi o jednom městě, měli tam pramen živé vody. Erb. Z příkrých strání valily se chřestící prameny. J. J. Kol. Slyšel vodu žblunkat v nádvorni studánce, do které lesní pramen stékal dřevěným korýtkem. V. Mrš. Řeč tekla jako pramen čisté vody. Hol. Přen. Sanguis Christi. Prameni tajuplný, s nejvyšších vrcholků tryskající. X. Dvoř. Budou [bohabojní lidé] na pravici Hospodina, tam kde se prýští pramen věčného života. Svět. V tom vytryskl mu nový pramen příjmů. Jir. Pramen rozmluvy jim vyschl došla jim látka k hovoru. Kun. Hydrol. pramen sestupný, výstupný, vrstevní, ssuťový a j.; pramen obyčejný, thermální, horký, léčivý, minerální. D hlavní, původní, počáteční zdroj něčeho, původ, příčina něčeho. [Špalíčky] byly předkům vydatným pramenem duchovné útěchy. Hol. Vše, co byl kdy snášel na dlouhé cestě své, stalo se mu pramenem milých upomínek. Zey. Žena byla mu jen pramenem smyslných rozkoší. Jir. Ženská jest pramen všeho zlého. J. J. Lang. Pramen vší poesie jest pravda a skutečnosť. Šmil. Jediný Herder a po něm Goethe stáli u pramene ballady. Vrch. Každý uváděl za pramen své zprávy tu a tu babu. Hál. Vím vše z pramene nejlepšího. Svět. Já dlouhá leta pracoval, než jsem se s nákupními prameny seznámil. Štech. Znal [forman] spolehlivé kupce a dobré prameny zboží. Hol. Co samostatný obchodník měl své vlastní prameny úvěru. Arb. Vím, že tvoří jediný pramen vašich příjmů hubená pense. Čech. Pročuchal celou domácnost, pátraje po prameni tohoto nenáviděného zápachu [po cigaretě]. Vach. D základ, podklad sloužící k pronášení, formulaci myšlenek, doklad, dokument, materiál. R. 1841 vydal Palacký kritický rozbor všech pramenů o vpádu mongolském na Moravu. Kal. Kdybychom sledovali děje velké revoluce podle archivních pramenů, nalézali bychom jen vychladlý popel. Čteme. Jiná [data] čerpal jsem z úředních pramenů. Jir. Mlčely letopisy, němy byly prameny. Mach. Jediným pramenem o jeho [Chelčického] osobnosti jsou Chelčického spisové vlastní. Goll. Přiznávám rád, že kresle další situaci, opírám se o prameny velmi neurčité. Šrám. D úzký pruh něčeho volně plynoucího, tekoucího. Studené prameny vody [lijáku] ochladily rozvzteklené bojovníky. Svět. Z očí tekly dva prameny slz. Zey. Vše [na tělech flagelantů] zdráno v krev, jež teče prameny. Vrch. Čelo starcovo zbarvila krev, pramen krve do vousů skane. Špind. D Bás. úzký pruh světla, světelný paprsek. Či to není jasný pramen světla, průlomem jenž mraků snes’ se dolů? Heyd. [Bledá zář měsíce] vniknuvši hlouběji do chrámu zanikla v několika pramenech mezi lavicemi temné kaple. Arb. D něco spojeného, pevně seskupeného, uspořádaného z vláken, z vlasů a pod. Zlaté vlasy plynuly jí [Zlatovlásce] hustými prameny s hlavy až na zem. Erb. Každý pramen mladistvé a hebké brady [královy] byl v prstenec zakroucen. Jir. Šatou ji otírá [Adam hřebici], dlaní pohlazuje a potřepává, prameny hřívy rovná. Hol. Přeřízla tři nebo čtyři prameny provazu [od zvonu]. Čap. Ch. Text. vlákna seskupená ve svazek, z něhož se po protahování a kroucení připravuje příze. Tech. svazeček skroucených vláken (konopných n. bavlněných) n. drátků. D jedna z úzkých, podlouhlých n. protáhlých částí, z nichž je něco spleteno. Prameny bičů na koncích měly připleteny střapečky. Hol. Pacholkův koláč jest veliká pletenka kulatá, spletená ze tří pramenů. Herb. V okamžiku odestřela baronka prameny plané révy [u okna]. Havlasa. D několik vorů spojených v jedinou řadu. [Po Vltavě] plul pramen; deset vorů měl. Heyd. Plavil vory. Jednou vstoupil na dlouhý pramen a už se nevrátil. Schulz.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1118
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1118
|