- propustiti dok. (co čím) vypustiti něco skrze něco, něčím. [Kýr] propustil tenkým střikem slinu mezi zuby. Nor. „A co si počneme takto?“ propustil jsem mezi rty. J. Havlasa. Propustila z úst svých několik krotkých vtipů. Šmil. D ponechati volný průchod, průnik něčemu, nezadržeti, nepohltiti. Věděl tolik, kolik dveře do síňky propustily. Vrba. Tříšť jejich [mraků] jako blesky strhána v svět propustila slunce zlaté zraky. Vrch. Šerá záclona splynulého hoře [Blaženina] propustila několik světlých paprsků. R. Svob. D přestat něco držeti, uvolniti něco drženého. Potom tatínka propustila ze svého objetí. Čap. Ch. D (koho) umožniti, dovoliti, aby se někdo někam n. odněkud odebral, odněkud vyšel, někam šel, vypustiti někoho někam. Herečka propustila své hosty jako královna. R. Svob. Vévodkyně brzo dnes komornou propustila. Jir. [Kovář Ježíši:] Učiň, kdo sedne na tu stolici, aby byl každý přimrazen a nemohl s místa, až já ho propustím. Erb. Tu ženu z vězení propustili. Kun. Byl ze zajetí propuštěn. Tomíč. Prošla první branou, propustil ji strážce. Zey. Hus ani na tisícero rukojemství propustiti se nemůže. Pal. Na konci dědiny zatáhli mládenci cestu, nechtíce propustiti nevěstu. Něm. Doufám, že mne s prázdnýma rukama nepropustíš [rytíř]. Ehrenb. S kým se dal do řeči, toho tak brzo nepropustil. Šmil. V duchu mínil takového zetě nepropustit nedati si ujíti. Preis. Byla by bývala propuštěna do domácího ošetření. Čap. Ch. Otevřel dvéře a propustil ji [ženu] před sebe. Mrš. D uděliti někomu svobodu, vypustiti někoho na svobodu. Bůh tak dlouho stíhal Egypťany, až propustili jeho lid na svobodu. Havl. Ostatním oznámeno, že budou beze všeho na svobodu propuštěni. Jir. Chtěl ji [král otrokyni] na volnost propustiti. Zey. Senator římský, starý Anulinus, propustil otroky. Mach. D (koho, co z čeho) zprostiti, zbaviti někoho závazku, vyvázati někoho n. něco z konání nějakých povinností. Chce propustiti Víta z daného slova. Jir. „Což slib ten dosud platí?“ „Nepropustila jsem z něho ani sebe ani vás.“ Staš. [Král] propustil panství Tovačovské ze závazku manského. Pal. Francka i Jana právě propustila škola. Baar. Zlámal si náhodou ruku, nemohl v ní již udržeti zbraň a byl tedy propuštěn [z vojny]. Svět. Prosím vaše veličenství, aby mne milostivě propustilo ze služby. Zey. Kočí již má výpověď, byl propuštěn. Prav. V staré Jednotě platilo, že krom cizoložstva lze ženu propustiti také, když by „kdo pro ni nemohl zachovati učení P. Krista“. Goll. Nežli jej propustí [úřady] z katolické církve, bude musit choditi na faru na cvičení. Jir. Jeden z kanovníků ohlašoval mu [bohoslovci]‚ že je z bohosloví propuštěn vyloučen. Herb. Práv. propuštění z moci otcovské vzdání se moci otcovské se souhlasem soudu nad nezletilcem, který tím nabývá svéprávnosti. D dovoliti, aby bylo něco zadrženého vydáno, postoupeno, přenecháno. [Na stole] se balíček otevře, obsah se zástavní cedulkou srovná a zástava propustí. Ner. Záložna pozemky nepropustí, nebude-li složena na dluh větší částka. Svob. D (co) uděliti úřední povolení k veřejnému rozšiřování něčeho, dovoliti publikaci, provozování děl uměleckých. Manzoni věděl napřed, že censura báseň nepropustí. Vrch. [Censor] byl nucen propustiti úřední zprávu, že obyvatelstvo musí omezit své potřeby. Vach. Jury propustila ledacos, co by nebylo obstálo před naším soudem. Smet. D Zř. vynechati. Pokusil se spraviti situaci výkladem, že v resoluci patrně bylo propuštěno slovo „separátní“ (mír). Slav. I samo hlavní svědectví Prokopa o Antech náhodou propuštěno jest [ve spise]. Šaf. D Zř. propásti. [Zahanbiti knížete] se Boubínovi chtělo, a přece vhodnou chvíli propustil. Hol. Propustivše příležitost, pozdě svého činu litovali. Hol. D Zast. rozpustiti. Král mohl také sněm odročiti i propustiti. Kal. Proč sněm propuštěn byl, toho pravou příčinu uhodnouti není těžko. Havl. D Arch. dovoliti. Prosila, aby jí paní tuto noc propustila přeležeti třeba na lavici u kamen. Win. Pilně jsme se starali, abychom zmatky opravili a právo všem propustili. Jir.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 564
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 564
|