- prostor, -u m., řidč. prostora, -y f. trojrozměrné ohraničené, omezené místo, kde se něco může rozkládati, díti, býti. My vejdem v jizby prostor milý. Mach. V nádherných prostorách zámku bylo zase ticho a pusto. Třeb. Něco málo osob mohlo se vtěsnati do jejího [kaple] malého prostoru. Dyk. Prostor mezi řekou a jeskyní byl přepevnými hradbami chráněn. Jir. Nosil čepici vždy v ruce a pokryl se leda, když měl přejít prostorou sluncem příliš praženou. Ner. Mezi její a študentskou zahradou je prázdný prostor, kam panímáma sází zeleniny. Prav. Kde kdo byl a mohl, chvátal na prostor ku knížecímu stanu. Jir. Vzkypí [Ostravice] na širokém na prostoře. Bezr. Plátno je natažené a prázdná ta bílá prostora vábí mne k sobě magickou mocí. Her. Přen. Veškeré problémy v mezinárodní politice dneška daly by se stručně vyjádřiti heslem: „Boj o životní prostor.“ Čes. sl. Zůstavuje se takto příliš mnoho prostoru dohadům o tom, co se děje v akademické domácnosti. Lum. Filos. prostor místo, v němž jsou rozloženy věci smysly vnímané; podle Kanta apriorní forma vnějšího názoru. Geom. prostor nejširší útvar, obsahující všechny ostatní geometrické útvary. Fys. soubor všech míst, v nichž může býti umístěna hmota. Prostor předmětový a obrazový; meziplanetární prostor. Tech. místo více nebo měně uzavřené, v němž se koná nějaká činnost n. jež zaujímá nějaká látka a jehož tvar i velikost závisí na účelu, pro který bylo vytvořeno. Prostor chladicí, kompresní, ložný, pracovní, spalovací, škodlivý, tavicí, vzduchoprázdný, zastavený a j. Archit. chrámový prostor. Stav. ochranný prostor část celkového obsahu vodní nádrže, která má zadržeti vodu při povodních; akumulační prostor k vyrovnávání malých vod; retenční prostor k zadržování velkých vod. Loď. lodní prostor krychlový obsah lodi, udávaný obyč. v rejstříkových tunách, lodní tonáž, lodní prostornost. Voj. nástupní, operační prostor. Biol. prostor mezibuněčný, prostora mezibuněčná mezera mezi buňkami v pletivu, která nenáleží k buňkám, vyplněná druhotně vzduchem nebo jinými plyny, někdy vodou, slizem, pryskyřicí, těkavými oleji a pod. D místo v některých n. ve všech rozměrech neomezené, zvl. vesmír. Podstata hmoty záleží v tom, že rozložena jest v prostoru. Durd. Červený přísvit chví se v prostoru. Mach. Do prostoru se rozletěly světy, když povstaly v převelký tvorstva den. Krás. K srdci pronikne mráz prostoru. Rok. Tu [v kostele] se cítilo děvče unešeno mocným citem, pudilo ji to ven, ven do šíré prostory. Něm. Čtem o nesmírnosti prostory, a mysl nám trne, žasne. Ner. Déšť šlehá ze zlosti do oken, že jej vítr prohání světovou prostorou. Šmil. Přen. Málokdo půjde za Josefem Horou do těchto prostorů čirého spiritualismu. V. Čer. [Nerudovo] mládí bylo ovládáno buď hroutící se závratí nebo hořečným hledáním pevného bodu ve vzduchoprázdné prostoře nihilismu a marnosti. Arne N. D Zř. rozměr. Tato prosa má jedinečnou schopnost zcela organické transcendentnosti a realisace čtvrtého prostoru. Vlastiv. Kde [v nekonečnu] zanikají prostory a časy. Vrch. Tak pojímá člověk nekonečný tento svět, nekonečný časem i prostorou, a sice každý jinak. Neč. D (časový) prostor, (časová) prostora časové období, lhůta, doba. Časový prostor několika let tu je vyplněn energickým zasáhnutím do prostřed věci. Mrš. Dlužno prošetřiti dějiny jazyka v celém běhu času, z něhož se památky zachovaly, tedy v češtině bez mála prostor tisíce let. Šaf. Směr jeho myšlének povznesl se nad trud všední a každá myšlénka měla dosti časové prostory, aby se rozvinula. Ner. Malá ta prostora časová zahrnovala v sobě změny veliké. Šmil. Vstupuje [Prokop] na práh nového života, jehož prostor štěstí manželské po boku Mariině tak prohřívalo. Šmil.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 694
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 694
|