• protestovati ned. vyslovovati námitku, nesouhlas, stavěti se na odpor, ohrazovati se, namítati, vzpírati se. Tchyně protestovala, co si zeť myslí. Jir. Dovedla vzdor všemu odporu a protestování mladíky přemluviti, aby se do svého pokoje odebrali. Svět. Několikrát chtěl [starý pán] něco namítnouti, protestovati. Dyk. Rozumné ženštiny proti nim [výstřednostem] nejvíce protestují. Durd. [Zeyer] nemluvil, neprotestoval, nebil se zjevně. V. Mrš. Proti tomu [neblahému osudu] protestovala její mladá, umělecká krev. Podl. Žert. Táhl jsem ji [helmici] přímo vzhůru, ale proti tomu uši protestovaly. Jir. D přednášeti protest formálního rázu, vystupovati s protestem. Stavové marně proti zrušení starých práv svých protestovali. Bran. Napřed podepíše jako spolumajitel Papírky žádost za svolení ku stavbě a potom proti stavbě protestuje. Čap. Ch. Přen. Šel s massou, sdílel její názory, ale neprotestoval proti nim. V. Mrš. D dok. i ned. práv. vykonati, vykonávati směnečný protest.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 208 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 208