- radovati se ned. (z čeho, z koho, zř. nad čím, nad kým, arch. čemu) míti radost, potěšení z něčeho, býti rozradostněn něčím n. někým. Jeho zakalená duše se projasnila a radovala se čistou radostí dítěte. Baar. Bratr vida ji radoval se a na pouť s ní odešel. Prav. Jakého to očekávání [babičky]‚ jakého radování na Starém bělidle. Něm. Přece se nějak málo radovala [hajná]. Jir. Každý má něco, z čeho se raduje, každý má, čím se může těšit. A. Mrš. Člověk nemůže se s celou duší radovati ze svého blaha! Šmil. Radoval se z vás [hostí] lid zkoušený bídou. Dyk. Nad tím se v duchu velmi radoval. Jir. Radovala se nade štěstím bližního, těšila zarmoucené. Něm. Usmála se, jakoby se radovala procitnutí z těžkého snu. V. Mrš. Jak se radují malí zpěváčkové životu! Svět. D užívati veselí, oddávati se veselí, veseliti se. Duch můj v teplé hostinské jizbě mezi veselými pány bratry se radoval. Jir. Celou noc se hosté radovali. Pfleg. Nastalo pití, radování a veselosť do bílého rána. Herb. Otrokyně tancovaly při zvuku bubínků, a všecko jásalo a radovalo se. Rieg. D radovati (koho) zř. způsobovati někomu potěšení, radost, těšiti, rozradostňovati někoho. Všechno ji radovalo, květiny, ptáci, vzdálené hlasy. Hlad. Raduje ona [podobizna] duši mou. P. Durd.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 424
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 424
|