- realismus (vysl. -izm-), -ism, -ismu m. věrné, neskreslené a nezkrášlené zření skutečnosti; věrné, výstižné zpodobení skutečnosti v díle uměleckém. Z romantismu svých představ přišel jsem v realism skutečného žití. Podl. V tvrdém realismu ulic a obydlí Anny a Rouze na mnohých místech vyvírají spodní prameny. Sova. Jaký realismus, jaká síla [v díle]! Čech. Stolíme před starými obrazy plnými života a realismu, plnými pravdy. Engelm. V produkci štukatérově bylo tolik realismu. Čap. Ch. D Filos. scholastický směr, tvrdící, že jen obecné pojmy mají vlastní realitu a jsou více než jména (op. nominalismus); (v theorii poznání) stanovisko, podle něhož bytí vnějšího světa (věcí) je nezávislé na poznávání jich (op. idealismus). Est. umělecký směr snažící se podati věrný obraz skutečnosti smysly vnímané. Lit. literární směr vzniklý v polovině XIX. stol. a snažící se podati věrný obraz skutečnosti s přihlédnutím k společenské zákonitosti a se zvýšeným zájmen o vrstvy sociálně slabší. Polit., ped. způsob nazírání a postupu, který se zakládá na kritickém a střízlivém poznávání skutečnosti, na přihlížení k poměrům a věcem.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 127
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 127
|