- reforma, -y f. úprava, změna, přeměna nějakého stavu n. řádu, zvl. též veřejného zařízení, směřující k jeho zlepšení. Reforma [kroje] dá se docílit jen vzděláváním [lidu]‚ zvlášť krasocitu. Něm. Umínil si Josef, uvésti jakousi užitečnou reformu dřívějšího systemu na statcích svých. Pfleg. Začali [farář s kaplanem] i o stavech, o císaři Josefovi, o jeho reformách. Třeb. Pracoval [Renan] o reformě vysokých škol. Vrch. Karel Havlíček vyznačil potřebu řádné reformy veškerého současného písemnictví. Osv. Jednalo se mu [Náprstkovi] o reformu společenskou. Zey. Jen tam ujme se hospodárská reforma, kde je lid umořen bídou. Hol. Hleděla [oposice] zmařiti vojenskou reformu. Čes. pol. Práv. pozemková reforma rozdělení velkého pozemkového majetku zákonitou cestou. D Mlyn. mlynářský stroj na čištění krupice a krupičky.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 213
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 213
|