- respekt (lid. rešpekt), -u m. hovor. vážnost, uctivost, úcta, často spojovaná s jakousi bázní. Hleděl na komického krejčíka se sympatickým respektem. Čech. Hoši mu [panu profesorovi] říkali vašnosti a měli před ním respekt. Šim. Před pány měl nesmírný rešpekt. Sab. Respekt mládeže ke kováři byl nesmírný. Hol. Můj otec míval ode dávna respekt ke všemu, co se právem a bez práva profesorem nazývalo. Svět. [Před vrchností] rodiče i všichni ve vsi mívali strach a poníženou úctu, respekt až přílišný. Jir. Zdá se, že má před jeho [otcovou] úsečnou malomluvností jaksi respekt. Arb. D bázeň, strach. Jen respekt z nich měl. Jir. Měl jsem rešpekt před tím, že nyní na mne strčí [druhové]‚ abych nožem rouno [beraní] oškraboval. Hol.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 156
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 156
|