- roditi ned. (příč. rozen) (o ženách, zř. o samicích zvířat) přiváděti na svět děti n. živá mláďata. Trvá žena v ponížení, ač rodí a pracuje. Durd. Mužům, kteří jsou zbytečni, nebudou ženy rodit! K. Čap. Rodila [srnka] těžce, mládě se v ní vzpříčilo během. Herb. D (o rostlinách n. živné půdě) nésti plody, ovoce, dávati úrodu. Nerodila již mnoho let ta stará hruška, ovoce její nebylo valné. Něm. Plevelem zarostlá [půda] nerodí. Baar. Pole rodí, dobytek dává užitek. Svob. D (koho, co) (o ženách, zř. o samicích zvířat) dávati život dítěti n. mláděti. Jsou [učitelky] dobré hospodyně a beze všech námitek rodí mužům děti. Herrm. Byla jest taková děvojka, která nebyla z matky rozena, nýbrž od víl. Něm. S rozením mláďat zahynuly matky. Svob. D (co) (o rostlinách n. živné půdě) nésti, přinášeti něco jako úrodu. Kvetla [jabloň], rodila přikyslá jablka. Čech. Zde [v hostinci] vám krajanská láska jeho poslouží nejlepším douškem vína, jež Capri vůbec rodí. Mach. Vaše země rodí stromy všelikého druhu. Vrch. Pole naše rodila jen pýr. Heyd. Tvoje sladká, čerstvá líčka krásnější jsou nad jablíčka, co jich rodí širý svět. Čech. Žert. Peněženka kožená rodila teď pětky stále. Mach. D (koho, co) dávati někomu n. něčemu vznik, buditi, vyvolávati, způsobovati něco. Rázné doby rodí také rázné muže. Lum. Pro chvíli rodí [politika] na sta nesmrtelných lidí do roka. V. Mrš. Jaro rodí básníky, léto rodí muže, jeseň rodí kmety. Šmil. Jedna myšlenka rodila druhou. Jir. Dle obecného zákona, kterým se zpravují věci lidské, počalo štěstí roditi nesvornost. Zel. To stálé, nekonečné rození muk z hříchu. Šim. Neúroda rodí v kraji Bídu. Mach. Vědění bez lásky rodí jen pýchu. Zey. Pláč rodí smích a zima teplý dech. Svob. D roditi se (o tvorech) přicházeti na svět. Lidé se rodili, vdávali, umírali. Mach. Země, kterou mu [lidu] určil bůh nebeský, aby na ní se rodil, pracoval, žil a umíral, jest jeho vlastní zemí. Šmil. Jak se začnou housátka rodit, musejí děvčata na kopřivky. Něm. Skřítek se rodí z vejce černé slepice. Jir. Stála před ním [svým mužem] jako Anadyoméné, kdyby se byla bohyně rodila z krajek a nikoli z vln. Čap. Ch. Každý chlapec rodí se tam [v strunkovicích] muzikantem. Baar. Tanci se náš člověk — selský člověk neučí. S tím my se rodíme. Baar. Přen. Některé z nás [oběžnic], ty už umřely, některé ještě se rodí. Ner. Já [poesie] s každým člověkem se znova zas na svět rodím. Vrch. D (o rostlinách) zdárně růsti, dařiti se. Zeleninu, aby se rodila, nutno pečlivě pleti. Krat. Lny rychle klesaly v cenách, ba ani se nerodily. Staš. Stodolu si postavte. Když se dost rodí — nelitujte když jsou pěkné úrody. Svob. Přen. Peněz almužnou nedáme [sedláci]‚ dokud se nebudou na poli krejcary rodit. Baar. D vznikati, povstávati. V potu, krvi a bolesti rodí se každé velké dílo. Baar. Ze smrti rodí se život. Zey. Z tmy rodí se světlo a ze světla tma. Sab. Láska, kterou dříve neznala [pyšná dívka]‚ ta v jejím srdci teď se rodila. Zey. V takové době rodí se hrozné myšlénky. Jir. Slova se stále rodí. Naše ř. Musí [redaktor] mít v hlavě stránku za stránkou celý obraz rodícího se čísla novin. Lit. noviny. Poznával [Bezruč]‚ jak rodí se v Čechách nový směr. Bezr. Bás. Den temný z klínu jeseně se rodil. Heyd. Z daleka kdesi bouře rodila se. Sova. — V. t. rozený.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 381
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 381
|