• rozcuchati dok. cucháním uvésti v nepořádek (zvl. vlasy). Vítr zavilý rozcuchal jí vlasy. Mach. „Nerozcuchej mě, prosím tě,“ zvolala a chytila se za žaponskou svou frisuru. Her. Vyskakoval takovou divokou radostí, že mi shodil čepici a vlasy rozcuchal. Svob. Deštěm sbity, rozcuchány choulily se do chumáče ostřice, sítí. Rais. Do rána bylo seno opět rozcucháno a rozdupáno. Něm.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 92 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 92