- rozhodovati ned. (co, o čem, v čem, nad čím) jasně, s konečnou platností pronášeti svůj soud, úsudek o něčem sporném n. pochybném a tím spornost odstraňovati; řešiti něco. Stolice papežská ve všech sporech světských rozhoduje v poslední instanci. Helf. Bylo [rozhodčímu] prokázáno špatné rozhodování v prvé půli [zápasu]. Več. Čes. sl. [Karas podléhal tlaku], kdykoliv měl rozhodovat mezi ženou a dětmi. Staš. Máme tedy rozhodovati pouze mezi léty 928 a 929. Pek. Maršálek rozhodoval žaloby a různice mezi členy stavu šlechtického. Bran. Podobně rozhoduje arcibiskup Jan rozepři mezi dvěma professory práv. Tomek. Nechci rozhodovati, co ho změnilo až k nepoznání. Zákr. Měla-li ho Jozka ráda, neměla-li ho ráda, to rozhodovat nebudem. Hál. K rozhodování konkretní sporné otázky o rovnorodosti povolán může být jedině císař. Čes. pol. Rozhodování záhad má se díti po rozumu. Durd. Nesluší se mně, abych rozhodoval o pravosti toho neb onoho učení. Jir. „Tu je snadná porada,“ rozhodovala Sylva. Svět. Kněží nemají si přiosobovat rozhodování v těch věcech, které se týkají svědomí křesťanů. Hol. D (o čem, nad čím) jasně ustanovovati, určovati, co a jak se má státi. Farář, muž celkem passivní, jenž na faře nerozhodoval, Dusilovi neodepřel. Jir. Zřekla se i vlivu svého na to, když se rozhodovalo, co se stane s děvčaty. Herb. Tak bude neomezené téměř rozhodování Švédů omezeno. Pek. V zásadě rozhodovala ona o tom, kdo má být jejím korepetitorem. Čap. Ch. Rakouští státníci koruně České upírali právo rozhodování samé nad sebou. J. Malý. Mám moc rozhodovati nad životem a smrtí dona Cosma. Zey. Tváříte se tak, jako byste rozhodovala nad osudem desítiletého školáčka. Kun. Netušila, že v tom okamžiku se rozhodoval její osud! Zey. D (o okolnosti, jevu a pod.) míti největší vliv, váhu při něčem, býti hlavní věcí při uskutečňování něčeho. Já viděl a to rozhoduje. Vrch. U matky Kulichové rozhodovala vždy a nejprve cena zboží. Herrm. Jméno ovšem by tu nerozhodovalo. Jir. O velikosti knížat rozhodují pouze úspěchy. Bozd. Ne čin rozhoduje u boha, nýbrž úmysl a vůle. Svět. Jakživa rozhodovala náhoda a bude rozhodovati. Šmil. Zvyk jazykový zde rozhoduje, žádná mluvnická pravidla. Naše ř. Často rozhoduje o stavebním místě jen láce pozemku. Týd. rozhl. Mládí je doba, kdy jeden okamžik rozhoduje o celém směru života. Svob. D rozhodovati se pojímati úmysl něco vykonati, zabývati se myšlenkou na vykonání něčeho; umiňovati si něco vykonati. Hoch už se rozhodoval, že „něco“ provede. Mach. „Ujedu,“ rozhodoval se. Baar. Pokaždé, kdy se rozhodovala zůstati u dětí, řekla si: „Žít dál ten nudný život.“ R. Svob. Pevně se rozhodoval, že se ožení. Kun. „A kde se má člověk přihlásit?“ pronesl mistr, jako by se již rozhodoval. Herrm. D býti na pochybách před vykonáním něčeho, rozmýšleti se. Není třeba dlouho se rozhodovati. Osv. Luisa na to ještě některý den se rozhodovala. Šmil. Přemýšlel, rozhodoval se. Jir. D rozhodovati se (proč), řidč. rozhodovati (mezi čím) mez; několika možnostmi voliti jednu, zaujímati k něčemu jasné stanovisko. Když opět se rozhodovala pro své štěstí, vzpomněla si na výstrahy Heleniny. R. Svob. Nerozhodoval jsem se posud pro nic. Svob. [Neodejmu polnici od úst, abych] na ni nezatroubil, rozhoduje se v tomto případě raději pro zvuk silný. Šrám. Nerozhoduje se [Pastrnek] pro žádné mínění určitě. Pek. — V. t. rozhodující.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 384
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 384
|