- schovati (lid. skovati) dok. ukrýti, vložiti na chráněné místo; uložiti, uchovati, zachovati. Schoval kostku opět do kapsy. Šmil. Schovala obrázek za ňadra. Jir. A každý z bratří tvář svou v dlaních schoval. Vrch. Kam to vše schovám? K. Čap. Tady žádný na pašera nepoví. Každý se ho ujme a schová mu zboží a třeba i jeho samého. Jir. Skovám je [privilegia] dobře. Jir. „Pojď a povečeř! Já jsem ti schoval kousek tvarohu.“ Pfleg. „Já za chalupu dám, co mám. Schovejte to klukovi nebo kupte si to políčko!“ Svob. Holčičky mám u sestry. Mám je v čistotě a ještě jim nějaký krejcar schovám! R. Svob. Zašli jsme do tiché, schované hostinské zahrádky skryté, odlehlé. Rais. Expr. Pan Bolehlav schoval si tedy oslovení na podruhé. Čech. Já to nechápu. Ale máš to u mne schované, Jano. To si odvykni, mít nálady neodpustím ti to. Glaz. To je ženská samá rotyka, na trhu všechny báby do rukávu schová předčí. Čap. Ch. Práv. smlouva o schování podle které někdo převezme cizí věc do opatrování. D schovati se uchýliti se na chráněné místo, skrýti se, ukrýti se. Začali se stydět a schovali se za máminy sukně. Něm. I schovala se [liška] pod keřem do trávy. Erb. Schovala se hvězdička za oblaky. Havl. Expr. Zařídil si krám, že Zima se před ním musil schovati nemohl se srovnávati. Šmil. Takový pták něco viděl, ten zná světa kus — to my musíme se před ním hezky schovat. Hál.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 332
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 332
|