- sednouti, sednouti si dok. zaujmouti polohu sedícího, posaditi se. Teta přišla z kuchyně, vzala pletení a sedla si ke mně. Šim. Bratři sedli na okamžik k poradě. Zey. Tuna si sedl ke stolu, Josef vedle něho. Prav. Vyčerpán a zmaten sedl si Boura na patník silnice. K. Čap. Co mám ty děti, od rána do večera si nesednu. Rais. Sedl si [komisař] na bobek a posvítil si lampičkou přikrčil se do dřepu. K. Čap. Na mé duši jako na svém trůnu si pavouk sedl usadil se. Krás. Na pohovku sedla [babička] všeho všudy jednou. Něm. Nerad sedl zase ke své jámě a tupě zíval. Rais. Voborský vyšel ven a sedl na koně. Jir. Veronice se přece podařilo pohnouti matku, aby s ní sedla do autobusu. Dur. Nikdy potmě na vor nesednu! Čap. Ch. Páter Antonín sebou trhl, jako by naň vosa sedla. Šmil. Místo něho Křesomysl sed’ na stolec Přemyslův nastoupil na trůn. Zey. Sotva ulehl [Maretík] na lože, sedla mu na prsa můra přepadly ho chmurné myšlenky. Vrba. To já vím, jací jsou páni: jinde umlsají a jinde pak sednou trvale se připoutají k ženě. Herrm. Neříkám, že by sedl Ferdinand k nám nejhůře (o přiženění). Svět. Tak si to považ, jak si může člověk na rozum sednout, jak se může zapomenout provésti něco nerozumného. J. Šír. Štěstí sedne jednomu a sto jiných zmýlí potká jednoho. Šmil. Já vás lituji, pane purkmistře, sednete-li někomu na lep! dáte-li se podvésti. Štech. Suchý Čert a Sokol na tuto vějičku [lest nepřítele] neměli chut sednout. Nový. Já vám už na žádný plán nesednu. Rozhlas. Na takové postní kázání ti lidé nesednou nebude se jim líbit. Staš. D (o věci) položiti se, usaditi se, dopadnouti někam. Mrak těžké dumy sed’ jí na čelo. Zey. Svit jara náhle na vše sedne. Kam. Žárlivost mi ve hruď prudká sedla. Svob. „Právě na hřbet mi sedl [vřed]‚ slota,“ naříkal Mudrlant. Kosm. Tma sedla na dolinu v klíně hor. Krás. Kříslo [poleno] z plna a dutě, znamení těžkých ran, které sedly na určené místo. Čap. Ch. Noc celou nesed’ spánek na mých očí víčko neusnula jsem. Heyd. Odpověď mu [proboštovi] nechtěla sednouti na jazyk nenapadala mu. Dur. Dial. Sladké milování při vínečku ve dne, ale ještě sladší, když slunečko sedne zapadne. Heyd. D (na koho) zachvátiti, postihnouti, zasáhnouti někoho. Máš mne vidět, když tak na mne sedne revma, jak pískám nosem. Herrm. Na Beraničku sedne taková tesknosť po starých lepších časech. Hol. Na vás, ženské, jak to vdávadlo sedne, jste jako z divokých lesů přijde na vás vdavekchtivost. Rais. Dnes to na mne sedlo… zkrátka, je mi smutno přišel na mne smutek. Svob. Jako na vlaštovky, čápy a špačky to na něho [hrnčíře] vždy sedlo, když blížila se doba pouti zmocnila se ho tulácká vášeň. Her. Když to na něj [direktora] sedlo, jako sršánek běhal z pokoje do pokoje a pořád se sotil když dostal záchvat vzteku. Rais. Povídali si v Chrastíně, že to letos na Břízkovy sedlo drží se jich neštěstí. Rais. D (o věci) dostati dobré umístění, dobře přilehnouti. Staří stáli před chalupami a smáli se, když některá [sněhová koule] „obzvlášť dobře sedla“ — bylo z žudrů slyšet pochvalné vřísknutí. A. Mrš. Způsob boje [rohovníků] ukazoval, že zvítězí ten z obou protivníků, kterému dříve „sedne“ rána. Lid. nov. Ve 4. minutě měl možnost poslat míč na Doležalovu branku Kastl a pak minutu poté opět Tomášek z levého křídla, míč však oběma nesedl. Lid. nov. D (o kostce) padnouti. Koudela vzal kostku a hodil ji do prachu na silnici. „Kolik ti sedlo?“ tázal se Dobrovský. Šmil. Kostka mu jináč sedla (než se nadál) přepočetl se. Čel.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 285
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 285
|