- sehnati dok. (praes. seženu) (koho s čeho) někoho přinutiti, aby s něčeho sestoupil, slezl; někoho odněkud shoditi, odehnati. Komisař sehnal kočího s kozlíku. Šmil. Chtějí uviděti, jak kočí bičem švihne a slepého pasažéra sežene. Praž. pos. Sehnaly ženy s postelí a — na bál. A. Mrš. Ráno sehnal ji s lůžka ostrý hlas panny kuchařky: Vstávat! Maj. I skočí macecha, chtíc ho [kohouta] sehnati s okna. Něm. Po stráních, s kterých kozy už sehnali, všude se mlhy rozvalily. V. Mrš. [Koně] zapomenou i mouchy s hřbetu si sehnat. Ner. Jakmile sehnal Samko s kopců [stádo]‚ zpozoroval v úvozové cestě dobrou známou. Preis. Byla to lyska, patrně s vajec sehnaná. Thom. Zítra bohdá je [Uhry] z rozcestí seženou. Jir. Hnali šturmem na Vyšehrad takovým úprkem, že královskou čeleď sehnali. Jir. Zast. Albrecht nejen zvláštní onu sektu s pole sehnal, ale také zemi vůbec velice poplenil porazil na hlavu. Pal. D Zast. přinutiti někoho, aby se něčeho vzdal, zbaviti někoho něčeho. [Vrchnosti] mohou gruntovníka, kdyby grunt zadlužil neb dávek neodváděl, s gruntu sehnati. Č. lid. Seženem kurfiřta Falckého s trůnu. Stroup. Durynk měl rozepři o probošství Litoměřické, v jehož držení některý čas se nacházel, potom ale z něho sehnán byl od biskupa. Tomek. D (co) expr. zapuditi něco, zbaviti se něčeho. Mařka se zapýřila a sehnala rozpaky douškem vína. A. Mrš. Náhlý chlad sežene s očí líbezný sen. Dur. Sebe menší žízeň na pivo sehnal jsem ihned nemilosrdně s mysle. Ner. D honěním dostati někoho dohromady, někoho shromážditi. Honci a dvorští služebníci sehnali stádo před průčelí králova domu. Jir. Zdvihl bič, aby sehnal krávy. A. Mrš. Voříšek je [ovce] sehnal dohromady, ovčák zapískal a uháněl domů. Erb. Děvčata seženou každá svoje husky do hromádek. Něm. Hajní jedou na lodích a seženou ryby do loviště. Praž. pos. Menhart dal kolik set bratří sehnat do stodol a upálit. Jir. D (koho kam) vyzvati n. přiměti někoho, aby se někam dostavil, někoho někam svolati (s úsilím, námahou n. expr.). Sehnal jsem všecku chasu dohromady. Štěp. Všecku ves sehnal [mušketýr bubnováním]. Jir. Nedal si pokoje, až sehnal komisi. Jir. Obecenstvo bylo nad letní obyčej hojně — k benefici sehnáno. Ner. Sehnal žebráky, aby si to po zemi sebrali. Hál. Celý kraj zaplavili dělníci, sehnaní ze všech končin světa. Baar. Slepý vévoda sehnav vojsko hradů dobýval. Sedl. D (co kam n. kde) někam n. někde něco nakupiti, nahromaditi, soustřediti. Vítr sehnal listí na louku. Heřm. Voda sehnaná do koryta řeky, přináší lidem prospěch. Hol. Vlasy pěkně napuštěné měl tak sehnány, aby co nejvíce kryly lesklou plešinu na temeni hlavy. Jir. Na souvrati sehnanou zem odvážel na hořejší místa v poli. Svob. Sehnaly [platany] mu do duše jemné mlhy vzpomínek probudily. Svob. Tyto svátky předc jenom mnoho vzpomínek z dětinství do hlavy seženou. Jir. Ten akord, tak plný, tak mocný, všecky ty bloudící a rozptýlené zvuky v jeden ráz sehnal. Pfleg. Míval zmatené sny, sehnané výhradně k jediné osobě, tetě. Svob. Chem. zkoncentrovati hlavně destilací n. odpařením. D (co, koho) něco n. někoho narychlo n. též s námahou opatřiti, obstarati, shledati, najíti (n. též expr.). Spěchala od stavení ke stavení, div že si nohy neuběhala, ale zlatku sehnat nebyla s to. Staš. Národ reptal, že král daně ztěžka sehnané promrhával ve válce. Pal. [Vlaštovka] neunavně okolo stromu kroužící, aby četným svým dětem oběd sehnala. Svět. Buďte tak laskava a sežeňte mi nějakou židli. Vach. Sežeňte vůz a naložíme ji. Vach. Budeme hráti „Gazdinu robu“ a rádi bychom sehnali pro titulní hrdinku originální kroj. Kronb. Radikální strana bez obsáhlé agitace v posledním okamžiku sehnala velmi patrnou menšinu. Naše d. Já už nemohu sehnati dosti důvodů, abych je za ty pošetilosti omluvila. R. Svob. Bylo by nesnadno sehnati data, k tomu účelu nevyhnutelná. Hol. Pacholka nebylo možná sehnati. Herb. Zehnal [k taročkům] ešče dva takovy dacane jako byl sám. Čap. Ch. Jen žáky třeba sehnat — zájem pro školu vzbudit. Baar. Sehnal [zavřený Villon] ručitele, ale zas se dlouho netěšil svobodě. Šimek. Představení Egmonta bylo na kvap sehnáno připraveno. Zl. Praha. D sehnati si (co) řidč. uhnati, uloviti si něco. V ústavu kojných obstará se jakás poběhlice, jež sehnala si právě mateřství. Šlej. S tím mi dejte pokoj‚ to si vyjednejte, s kým jste si to [mrzutost] sehnal spískal, nadrobil. Pfleg. D sehnati se rychle se někam nahrnouti, nakupiti, někde se shromážditi, soustřediti. Před rychtu sehnal se již dav lidu. Jir. Tu se mládež okolo něho sehnala. Něm. Když poledne odbilo, sehnali se sem [do hostince] zedníci, nádeníci a drvoštěpové. Ner. Druhý den na to sehnalo se do zámku množství zbrojného lidu, a ti pak táhli do boje. Něm. Na obloze sehnala se mezi tím těžká černá mračna. Tyl. Pak mlhy sehnaly se ke kopcům. Šrám. Do světnice zaletěl náhle zpěv, jako když se bouřka sežene na střechu dvora. Třeb. Do redakce sehnalo se několik odpovědí na něj [článek] najednou došlo, sešlo se. Havl. Přen. V nitru se mu sehnala úzkostí lítost. Svob. Zde sehnalo se všecko cítění v jediné jádro, slilo se a zapalovalo. Svob. D (na koho) vrhnouti se, sesypati se na někoho. Sehnali se [věřitelé] na ubohého Pětinu jako vosy. Šmil. I druzí „vážení“ literáti se naň seženou a vévoda ho dá osmačtyřicet hodin seděti na stráži. Sob.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 522
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 522
|