- semeno, -a (kniž. sémě, símě, semene) n. tuhý zárodek budoucí rostliny, zpr. v podobě zrnka; hromadné označení těchto zárodků. Pučelo jaro, všude se oralo, všude selo, — klíčila semena. V. Mrš. Rozličnou zeleninu, koření a semena zde lidé kupovali. Prav. Větší potěšení nemohl mu [učiteli] připravit, než když mu někdo semeno neznámé jemu květiny dal. Něm. Výměna řepového semene je ještě nevyhnutelnější, než výměna semene obilného. Hol. V devátém [měsíci] konopné se sbírá sémě. Vrch. Přijď a půjčím ti na zasetí všecko semeno. Třeb. Z jara jsme měli [bramborů] na semeno dosti. Kosm. Sojky mají ještě půst; pomáhají si semenem šišek. Thom. Plevel se rozmohl a udusil všechno dobré símě. Hol. Nic nepomáhaly náplasti s vřelým semenem lněným. A. Mrš. Jakové semeno, takové plemeno, praví přísloví. Prav. Pěstovala numera jako zahradník pěstuje ze semene květiny své. Ner. Nezoufejme! málo nás je, ale ze semene hořčičného vzroste strom. Jir. Slova jeho byla semenem padajícím na skálu nenacházela odezvy, byla marná. Vrba. Jali se šíliti [lžiproroci] a dračí semeno rozsévati zlo, rozkol. Lier. Přen. Jak hluboce mi do duše zapadla semena tvých slov! Hol. Učedníci Ježíšovi símě jeho učení rozsívali. Zey. Učenec má rozsévati semeno osvěty. Šmil. Símě svobody uloženo je v srdci našem. Šmil. Zanesli leckams símě národního uvědomění. Svět. Braňte srdci, do něhož vložil bůh símě lásky, aby nemilovalo! Svět. Símě pochybností začalo po Evropě vzcházeti. Mach. První símě neshody padlo do lásky jejich. Šmil. Símě odbojnictví vždy nepochopitelnou rychlostí se ujalo. Svět. Semeno pomsty rozmáhalo se v ní. Tyl. Bot. rostlinné embryo se svými obaly a pletivy: zárodek rostliny vznikající po oplození z vajíčka a skládající se z klíčku (embrya), obalů a výživných pletiv. D Biol. samčí zárodečná buňka, sperma. D Zast. potomstvo. Bůh Abrahamovi přislíbil, že rozmnoží símě jeho. Jir. Otec bude za nezvedené símě odpovídati. Tyl. Vyhlazeno bude i semeno hříšníků. Hol.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 364
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 364
|