- seno, -a n. první sklizeň trávy na louce; vůbec usušená trava, píce. Druhý den vykázal jim král velkou louku, by ji pokosili, seno usušili a do kup urovnali. Něm. Posečenou trávu rozhazují, suší a večer dávají seno do kupek. Kronb. V poli na pasekách Vojta nakládal jetelové seno. Rais. Staré kobyle nasypal z koše sena. Rais. Spávaly na půdě na seně. Něm. Mohli byste v té knihovně udělati trochu nějaký pořádek. Je to tam všecko seno sláma v nepořádku, pomíchané. Kos. Bot. řecké seno rostlina z čeledi motýlokvětých, Trigonella foenum graecum. D sena, sen pl. n. (lok. v senách) práce spojené se sečením a sušením sena, senoseč; doba senoseče. V dolinách děvčata ještě dodělávaly sena. Čel. Musil na sena a na otavu s kosou. Svět. Počalo se dělat o senách. Rais. Nejkrásnější doba roční je kolem Jana Křtitele, v sena. Hol. Ovdověla selka Pernačka, které umřel muž v senách. Vrba.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 178
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 178
|