• separatismus, separatism (vysl. -tyz-), -ismu m. snaha po odloučení, odlišení jedince n. skupiny od celku; hnutí, zvl. politické n. jazykové, které usiluje o naprosté oddělení jisté společnosti od celku. V povaze Jednoty byla vždy jistá náklonnost k exklusivitě a separatismu. Rez. Tyto kmeny [pastýřské, rybářské] příroda nutila k separatismu. Ath. Nevěřím, že by tento prostředek [centralismus] zaručoval, že bude nebezpečenství separatismu odstraněno. Z. Nej. Anglie dlouho zápasila se separatismem svých zámořských poddaných. Přít. Nečekal jsem obtíže, jež vyvolá separatism slovenský. Dyk. I na Moravě ozýval se jazykový separatism. Mas.
 Zobrazeny karty 1-39 z celkem 39 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-39 z celkem 39