- skrz adv. ob. vnitřkem něčeho. Ze sebe svlekl levý rukáv a skrz se podíval. Svět. Hlavičku už provlékl skrz [dveřmi] a smál se. V. Mrš. My jen projíždíme skrz, tak jsme se na skok stavili. Konr. Jel ráno osmičkou skrz — tož jsem ho pozval. Baar. V příhodné chvíli se chce dostat skrz prorazit, proniknout. Kop. Ty budeš vydělávat. Ty se dostaneš skrz. Konr. D skrz naskrz (naveskrz) jednou stranou tam a druhou ven. Skrz naskrz prostřelen. Sob. Palice ji dohonila a prorazila skrznaskrz. Hol. Proťal jsem ji skrz na veskrz. Čech. D zcela, úplně. Střevíce jsou skrz naskrz promočeny. Třeb. V tom právě vidím velikost Smetanovu, že měl takový program, že jím byl prodchnut skrz na skrz. Z. Nej. To tě prozradilo skrz na skrz. Svob. Prohlédli si ho skrz naskrz. Prav. Olšenský byl skrz na skrz idealista. Sab. To byl poctivec skrz na skrz. Svob. Lada je skrz naskrz svůj. Rozhlas.
- skrz, skrze předl. s akus. vyjadřuje okolnost, že někdo n. něco hmotně proniká, prochází něčím od jedné strany k druhé, zpr. nejkratší cestou. Se vším všady se propadl. Skrz most! Jir. Nekřesťanské peníze musil dát za takovou radu: aby stloukl cibuli s medem a potom skrze šátek vytlačil. Jir. Museli se skrze kaši na druhou stranu prokousat. Erb. Vychrlil as deset koleček dýmu z úst, rychle za sebou a jeden skrz druhý. Ner. Přece jsem všecky ty zvuky slyšel, jakoby ke mně vystupovaly skrze vrstvu vody. Herrm. Na kluzišti jede po řece zamrzlé skrz roušku páry šedé. Sova. Když sem šel skrz dubový les, přepadla mne dřímota. Čel. [Pravda] se poveze skrz jásající davy. Čech. Vedli nás skrze kolik komnat. Jir. Když jsme šli skrz kuchyň, setkali jsme se s třetí ze sester. Šim. Ono se k nám jen zaběhlo, skrz plot, víte. Jir. Milost boží velká! ta sluhu svého mocně provedla skrz pekelnou bránu. Erb. Co [lze] snadněji vysloviti, zda-li „strč prst skrz krk“ anebo „Grillparzer“. Lum. D vyjadřuje, že se něco děje prostorem n. prostředím, které odděluje podmět od předmětu a děj umožňuje n. ztěžuje. Skrze otevřené dvéře je viděti do přístěnku. Prav. Jaromil viděl skrze skulinu, jak se stareček po záhoně hmoždí. Něm. Temné kadeře poletovaly kolem krásného obličeje, a skrz ně proráželo plamenné oko jezdcovo. Mácha. To má takovou rourku a v ní je sklíčko, a skrze to se dívá. Něm. Podíval se skrz okuláry zvědavě na společnost. Herrm. Snažila jsem se čísti skrze obálku. Maj. Hleděla s celou duší skrze slzy očí svých. Šmil. Skrze mlhu prokmitávalo dvojí červeně žluté světlo. Vlč. Umějí slyšeti skrze devaterou zeď. Herrm. Domlouval jsem Virginii skrze dvéře. Zey. Mluvila k němu skrze stěny. Ehrenb. Zasyčel k retorické této otázce skrze zuby. Čech. Švihák jakýs, jenž skrz zuby pískal. Sova. Žel bylo hledět na ty hejsky ledajaké, jak mluvili skrz nosy nebo bez nich také. Krás. Zasmál se skrze slzy. Maj. Taky se nekouká skrz prsty na jeho vady zaujatě, nepříznivě. Hál. Už k vůli Emánkovi samému by to nemohla milostpaní udělat, aby ti ostatní na něj nějak se nedívali skrz prsty. Šim. Lidé v těch dvou staveních koukali na sebe „skrz řešeto“ byli nepřáteli. Svět. D Poněk. zast. a ob. vyjadřuje vztah k osobě n. věci jako prostředníku n. prostředku, prostřednictvím. V těchto letech začalo se jednati skrze císaře Josefa, toho jmena druhého, o polehčení selskému lidu. Ner. Měli účastniti se v něm [panovníci ve sněmu] buď osobně, buď aspoň skrze posly. Pal. S P. Vrbou seznámil se skrze svého žáka. Jir. Dal ho skrze hajdúcha odvést a zavřít do temnice. Něm. Co máme věřiti, zjevil Bůh skrze patriarchy a proroky. Podlaha. Tebe a skrze Tebe své dítě vášnivě líbá a žehná Tvůj Ladislav. Lier. Pán Bůh dětičky chrání skrze andělíčka strážce. Dou. Já cesta jsem, pravda a život, žádný nepřichází k Otci, než skrze mne! Zey. Zvířata stala se tehdy pouhými maskami, skrze něž skladatel přímo chtěl působiti na obecenstvo. J. Vlč. Zaklínám tě skrze Boha živého. Třeb. V poklidu okřívá zemšťan skrze hudbu. Čel. Prosí upřímně skrze ústa má, aby mu laskavě odpustil. Šmil. Král je první sluha lidu, skrze lid jen král je král. F. S. Proch. Vypravoval jim o chudém sirotku, jak přišel k štěstí skrze tři zlaté péra. Něm. Běda tomu, skrze koho pohoršení pochází. Hol. Kdybych měl jen polovičku peněz, co jich skrze tento krucifix vymámili na lidech smrtelně nemocných. Šmil. Skrze moje ruce půjdou všechny ty peníze. Baar. Method dal zajisté některé překlady skrze jiné ruce zhotoviti. Čel. Skrze lásku svou značně jakožto člověk se povznesl. Šmil. Moudrý muž jest, kdo skrze bludy jde ku pravdě. Šmil. D Zast. a ob. vyjadřuje vztah k osobě n. věci jako původci n. příčině něčeho n. souvislosti s něčím, kvůli. Jestli přijdu skrze vás do nějaké hanby, půjdete mi všecky tři s očí. Něm. A skoro každičký den se skrz ni opil. Sab. [Kalina má psisko,] skrze něž u paní do nemilosti padl. Něm. Jeho důrazné zjištění pomyslného útoku na náš poměr skrze dítě jeho bratra muselo mít zajisté závažný důvod. B. Mrš. Jen krvavý puchýř je to a já nemohu skrz něj dobře psát. Peč. Do dneška žádnej neví, skrz co umřel. Čap. Ch. Pak přišly ty bouřky skrze arcibiskupa. Jir. A skrze to se celá společnost rozpadla. Praž. pos. D Lid. vyjadřuje vztah k něčemu jako účelu n. důvodu; stran něčeho, kvůli. Měli jsme ho tu jednou skrz lichvu. K. Čap. Tak k vám jdu skrz ty necky. Týd. rozhl. Obrátil se ke mně skrze těch padesát tisíc zlatých. Zschokke. Některá štace je ovšem špatná, když jest obecenstvo nekulturní a neví skrz samou rozmazlenost, co by chtělo. Poláč. A co bysi si dělal nějaký skrz to brykule. Čap. Ch. D Zast. vyjadřuje naplnění doby, po kterou se něco děje, během, po. Skrz pět dní tvořil [Bůh] samé němé tváře. Bes. Psali jsme si skrze deset nebo dvanáct let jen občas. Lier. [Chtěl bych] skrz celou věčnost žíznit! Vrch. Měl tedy návštěvy od doby ranní skrz celý den až do klekání. Pfleg. Království moravských Slovanů skrz 200 let trvalo plných. Voc.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 430
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 430
|