• skupinka, -y f. zdrob. k skupina. Jen v dlouhých přestávkách uháněl lichý chodec nebo brala se chodníkem malá skupinka opozdilců. Klost. Živě rokovaly na náměstí skupinky místních obchodníků, živnostníků a řemeslníků. Konr. Po celé délce široké cesty, kudy šla smršť, zůstaly tu a tam skupinky stojících stromů. Vrba. Místo podpisu vykazovalo skupinku písemných elementů, z nichž by ani nejlepší vůle nesestavila dra Šmardu. Čap. Ch. Hud. melodická ozdoba, skládající se z několika tónů kolem tónu hlavního. Bot. systematická jednotka podřaděná skupině, subtribus.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 94 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 94