- smetana, -y f. nejtučnější část mléka, usazující se na povrchu a získávaná sbíráním n. odstřeďováním. Sám běžel do sklípku a sebral smetanu. Tyl. Sami smlsnou smetanu i dobré mléko, sbírané nebo podmáslí podají chuďasovi. Rais. Sestřenice farářova přinášela konvičky s kávou a smetanou. Jir. Dostane každá děvečka hnětanku, t. j. veliký koláč, dobře máslem a smetanou zadělaný. Něm. On jahody nesmírně rád, jmenovitě se smetanou. Jir. [Pěna] se po sklenici jak smetana táhla až na dno. V. Mrš. Zuby měl bílé jako smetana. Jir. To stál’s jako svatý u smetany v rozpacích. Jir. Dolil cizincovu sklenici, že se smetana dělala pěna. Don. Žádný z nich nehne prstem, jen čachruje, ale nechá si smetanu to nejlepší, velký zisk. Vach. Přen. Hitlerovští hlaváči s sebou vzali smetanu z naloupeného bohatství. R. právo. Kuch. šlehaná smetana, zajíc na smetaně. D Řidč. expr. vyšší n. váženější vrstvy společnosti, výkvět, smetánka. Smetana Klenovské společnosti ohrnuje nad ním nos. Staš. Patřil ke smetaně společnosti. Brodský. Za žurnalistikou přicválali na nás [odpůrce R K Z] básníci, spisovatelé a učenci, tato smetana české inteligence. Herb.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 131
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 131
|