- sopka, -y f. vrch kráterem spojený s hlubinami země a při výbuchu chrlící žhavou lávu, vulkán. Množství činných sopek zkázou okolí hrozí. Čech. Vedle té vyhořelé sopky je vrch, v němž jsou průchody udělány. Něm. Pašek byl vášnivý, a vášeň jeho byla jako sopka. Vlč. Zrak jeho jako sopka blesky srší. Vrch. Tenkrát sem viděl Čelakovského ponejprv a naposledy, viděl sem sopku vyhořelou člověka zlomeného. Jan. Přen. Jen v prsou Sokových hořela sopka zloby ďábelské. Řezn. Zátřesy té sopky [revoluce] duněly i v starém Albionu. Tomíč. Geol. sopka činná, vyhaslá; sopka bahenní.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 174
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 174
|