• soutok, -u m. splynutí dvou n. více toků v jediný. Všechny tyto řeky [severoindické] vznikají z tání himalajských ledovců a ze soutoku horských bystřin. Rozhlas. Vlčinec hrad stál mezi lesy na vysokém ostrohu nad soutokem Medhuje a Žďárského potoka. Jir. Mělnický zámek imposantně vévodí soutoku Vltavy s Labem. Čes. sl. Přen. Zavede ji do malé trattorie na soutoku dvou uliček. Pašek. Stála bez hnutí na soutoku dvou polních cest, pod osamělou lipou. K. J. Ben.
 Zobrazeny karty 1-30 z celkem 30 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-30 z celkem 30