- spadati dok. klesnouti postupně k zemi. Listí spadalo, mlhy se válejí po kopcích. Rais. Se stromů než svadlé listí spadá, hodinka nám smrti udeří. Quis. Všecko [ovoce]‚ co spadá, [děti] schroustají. Rais.
- spadati ned. klesati k zemi, padati. Úlevný dešť spadal v nepřetržitých proudech. E. Jel. Voda spadala tu [u splavu] a tříštila se bílá a pěnící po nevelikých kamenech k lukám. R. Svob. D pohybovati se dolů, poklesávati, pošinovati se doleji z obvyklého umístění. Sotva zazněly první tóny [flétny]‚ spadala s něho černá říza. Vrch. Stočovaly se [gamaše] a spadaly na paty. A. Mrš. Černé husté vlasy mu často spadaly do očí. Maj. Lesk očí hasnul pod spadajícíma řasama. Pfleg. Bezoblohé nebe tvořilo lazurový strop [jeviště]‚ na němž slunce ke sklonu již spadalo. Zey. Tenká figurka, která se zdá být menší než je, pro zapadlá prsa a silně spadající ramena pokleslá. Ner. D svažovati se, snižovati se, nížiti se. Na sever spadá vrch srázně dolů. Něm. Stál na skalce, která spadala téměř do řeky. Vach. Slunce bohatě polévalo kamenitou, rychle spadající cestu. Svob. Okny pokoje bylo vidět přes střechy prudce spadajícího předměstí do kraje. Šrám. Nevzlétají [Brdy] k nebesům, nespadají v divoké propasti. Týd. rozhl. Vlasy na dvě strany rozděleny byly bílou, až kamsi za krk spadající stezičkou. V. Mrš. D volně dolů viseti, přes něco přečnívati, přesahovati. Sukně červená nebo modrá pěknými řasami od boku spadala po kotníky. Kos. [Bílý šátek] jí spadal až po pás. R. Svob. [Plášť] téměř až k zemi široce spadaje, malé postavě tvar pravidelného trojúhelníku přidával. Čech. Prohrábl si prsty své černé vlasy, které mu vzadu spadaly až na límec. K. J. Ben. D (s koho, s čeho) (o něčem způsobujícím úzkost, tíseň) opouštěti, míjeti někoho, přestávati tísnit někoho n. něco. Teprve kdy vyjdou z kostela jako manželé, spadá s nich ona stísněnost. Herrm. Bylo mu mezi tichými stěnami domácími, jakoby s něho centy spadaly. Sab. Tu spadalo s Mata všecko rozechvění bezesné noci. Preis. D (na koho, nač) připadati na někoho n. něco; nepříznivě postihovati někoho n. něco, doléhati na někoho n. něco. Těchto 6% [manželství s více než dvěma dítkami] spadalo na účet přítomných představitelů lidového živlu. Vach. Veliká práce o otázkách čistě církevních spadala na bedra kardinála Harracha. Rez. Vina nespadá na českou delegaci. V. Mrš. Zodpovědnost za tento zpěv spadá jedině celá na můj vrub. Vrch. Práv. dědictví spadá na někoho. D řaditi se časově do nějaké doby. [Velebníček] byl svědkem slavné doby, do které spadala éra probuzení našeho národa. V. Mrš. Časově spadá básník ovšem do doby revoluční. Vrch. Dílo musí dýchat duchem právě té doby, do které spadá děj. V. Mrš. Její [veselohry] rozhlasová premiéra spadá do samých dob začátků vysílání činoher v našem rozhlase. Týd. rozhl. D (kam) kniž. náležeti, patřiti, řaditi se někam. Do rodu Kvapilova spadal podobou i nejstarší chlapec Koutných. Nov. Není divu, že moje i přítelova knihovna obsahovala z větší části spisy v obor ten spadající. Arb. Spadá právo mezinárodní a mnohé části práva veřejného pod pojem práva? Ath. Mezi nejpozoruhodnější skladby českého hudebního repertoiru tohoto týdne spadá jistě Ostrčilova Pohádková suita. Týd. rozhl. D spadati se stávati se hubenějším, hubnouti. Málo jedl a pil jen vodu, čímž se spadal den co den více. Just. Jaké pak spadání, co se ještě na něm může spadnout. Rais. Dobytek se spadal, nikde užitku. Deml.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 304
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 304
|