- spadnouti dok. (příč. spadl, subst. sloves. spadnutí) (o člověku n. jiném tvoru) klesnouti k zemi ztrátou rovnováhy n. zřícením s vyššího místa, padnouti; (o věci) vykonati vlastní tíhou pohyb k zemi. Spadl se skály. Šmil. „Jen mi, prosím vás, nespadněte se židle!“ řekla mu potichu. Čap. Ch. Nevím, nespadne-li s koně. Zey. Zároveň ozvalo se bouchnutí, jako by něco těžšího se stolu spadlo. Jir. Veliký kocour těžce spadl na všecky čtyři. Čap. Ch. Spadl s mostu do Sázavy šáteček. Quis. Náhle spadlo několik velikých krůpějí. Herrm. Po dlouhém letním suchu spadl hojný dešť. Hol. Lesy byly zachmuřeny a déšť na spadnutí. Svob. Žádný učený s nebe nespadl. Čel. Panu Procházkovi spadl kámen se srdce ulehčilo se mu. Paleč. Na mou věru, cent se mne spadl. Klost. Ten už nepřijde, leda by opravdu s měsíce spadl. Zey. Tenhle Józa! Dobrák, ale pořád jako by byl s měsíce spadl vyjevený. Rais. Přen. Když jména snoubenců po druhé spadnou s kazatelny, začíná předehra svatby jsou druhé ohlášky. Glaz. D pohnouti se dolů, poklesnouti, pošinouti se doleji z obvyklého svého umístění. Závory spadnou a vcházíme dovnitř [vězení]. Ner. Zvoneček zacvrnkal, opona spadla. Rais. Koutky úst spadly mu pohrdlivě a výsměšně. Maj. Dolení velký jeho ret vždy nízko spadl a šedivé oko se lesklo. Svob. [Ujížděl,] jak by se bál, že spadne škraboška mu s licoměrné tváře. Zey. Za to teď věneček jí spad pozbyla panenství. J. J. Kol. Nemusí nám hned, dovolíte-li se tak vyjádřit, spadnout srdce do kalhot nemusíme pozbývati odvahy. Přít. Pokud jde o Kozlíka, věřil, že je v úzkých a že mu spadl hřebínek přešla ho pýcha. Vanč. Teď ono jim [evangelíkům] trochu spadne. Jir. Když člověk nemá tyto [peníze]‚ tak mu spadnou mandle přejde ho pýcha. Šim. D snížiti se, opadnouti, klesnouti. „Podívej se, zdali barometr nespadl?“ Dibl. Horší bylo velké sucho toho roku, takové, že v řekách mnohých voda spadla. Tomek. Slunce spadlo za hory. Lum. Zpuchlina musí brzy spadnout. Nor. D odděliti se, uvolniti se se svého místa, vypadnouti, odpadnouti. Tu mu došel dech, skřipec mu spadl s nosu, ale nedopadl. Čap. Ch. Než zraje plod, dřív spadnout musí květy. Vrch. Hruška dozraje a protože je červivá, sama mu spadne na klín. Mrš. Proč, Pane, tolik křivd, když bez tvé vůle nespadne vlas s hlavy? Heyd. Spadlo jí bělmo s očí, uhádla vše byla vyvedena z bludu. Mel. Uvěřil jsem a šupiny mně spadly s očí, tak mluví konvertité. V. Čer. Přen. A se rtů jejích nespadne ani nejmenší narážky [na minulost]. Mach. A zatřásla Nikodorem jako stromem, čekajíc, by od mlčících jeho rtů spadlo slovo spásy jako s větve blahý plod. Zey. D zbořiti se, zřítiti se. Dům nám nespadne, a spadne-li, bude líp, když zůstaneme venku. Herrm. Domek byl na spadnutí. Sab. Zvolna se ztráceli šlejfíři, výdělku ubývalo, až pece vychladly a spadly. Vrba. Kdybyste stavěl nějaké klenutí, a ono by vám po odstavení podpory spadlo, co byste činil? Hajn. Socha sv. Scholastiky před desíti léty spadla. Jir. D (s koho, s čeho) (o něčem úzkost, tíseň způsobujícím) opustiti někoho n. něco, přestat tísniti někoho n. něco. Všecka starost a obava spadly jí se srdce. Jir. Tolik smutku s ní dnes spadlo, že za to musela Bohu poděkovat. Rais. S dědečka spadla pojednou všecka zášť. Hál. Všechna úzkost o ukradené peníze s něho rázem spadla. Čap. Ch. Tam [v starém parku] vedro spadne s tebe. Vrch. Lhostejná únava rázem se mne spadla. Mach. Se sedláků spadla robota a oni začali hújat. Herb. D (čemu, zř. s čeho) pozbýti ceny, ztratiti hodnotu (obyč. neosob.). Nějaký baňatý sedlák hlučně rozkládal, že obilí spadlo. Jah. Druhý den spadl vepřovému celý šesták na libře. Herrm. Dříví pořád dražší a není naděje, že by mu spadlo Šmil. Teď to na trzích platí, počkáme, až s dobytka spadne. Baar. Bojíš se, že papír [státní los] spadne? Her. D Expr. octnouti se náhle někde, v něčem, v nějakém postavení. Mnoho nás spadlo k plotnám přímo ze školních škamen. Eva. Tu spadla k nám do domu Adela, jakoby byla přiletěla z jiných světů. Podl. Šlo o náhlé dědictví, které spadlo dvěma mladým lidem do klína. Mah. Jednoho dne vám spadne se mnou do klína i otcova továrna. Řezáč. D (kam, na koho, nač) kniž. zasáhnouti někam, někoho, něco proniknouti, dolehnouti někam. Ostré světlo již třetí nádražní lampy spadlo do kupé. Noh. Boženin pohled, který se toulal kdesi po stropě, se vrátí a spadne na podlahu. Řezáč. Odněkud shora spadl sem veselý ozev laděných houslí. Čap. Ch. Neměla-li před tím hromada jednotné vůle, spadla teď na ni jediná myšlénka. Staš. D býti na spadnutí expr. bezprostředně nastávati. Dvanáctá je už na spadnutí. Lum. Když r. 1887 byla nová válka německo-francouzská na spadnutí, vyšel v „Standardu“ článek, podepsaný Diplomaticus. Přít. Konec je už na spadnutí. Dyk. D spadnouti (na koho) zř. způsobiti tíseň, úzkost, obtíž, postihnouti někoho (obyč. nepříznivě). Všecko mi to na hrdlo spadlo. Čel. Tak náhle to [bolení hlavy] na mne spadlo. Herb. A spadlo na ně nové mlčení. Vach. D (na koho, nač) zast. býti přidělen někomu, připadnouti někomu n. něčemu. Dětí míti nebude [Valdštejn]‚ takže říše ihned spadne na jiného. Pek. Když tak z čista jasna záslužný kříž na tebe spadl! Mel. Dům byl majetkem dcery Justiny, na niž spadl dědickým právem po smrti jejího otce Bečváře. Štech. Na druhou dceru pak má všechno zboží spadnouti. Stroup. Práv. dědictví spadne na někoho. D (o soumraku, noci a pod.) snésti se, nastati. Mlha spadla na zem a vyleštila ulice. Vach. Šero spadlo mezi domy. K. J. Ben. I nad Prahou spadly večerní stíny. R. Svob. Když však spadl večer, zatoužil zase nesnesitelně po Marušce. Vach. A noc když spadne, vyjde onen hlouček. Mach. D (o sněhu) zř. napadati, napadnouti. Sníh venku svítí — čerstvý spad’. Vrch. D Kniž. zařaditi se do jistého časového úseku. Do té doby spadla naše cesta do Davos. Vach. D Expr. poklesnouti, pozbýti své úrovně. Jeho klub hrával v lize, pak spadl do divise, zase se probojoval do ligy. Lid. nov. D spadeno míti (na koho, nač) míti někoho, něco vyhlédnutého, míti zálusk na někoho n. něco. Zvláště bych tak měl spadeno na zdravého foxlíka. Herrm. Zeptal se ho přímo, co myslí, nač má spadeno. Jir. Nejvíc má spadeno na kornatá slova, v nichž se mu zkameněly pojmy. Šal. D spadeno míti (na koho) nepřáti někomu, nenáviděti někoho. Na mne má [matka] spadeno odjakživa. Maria. Na ty [vlastence] mají nepřátelé naši nejvíc spadýno! Nov. A v tom genru pokoušel i jiné veřejné hodnostáře, na něž mívají soukromí zřízenci spadeno. Čap. Ch. D spadnouti se zhubnouti, zchátrati. V těle jste se tuze spadla. Heyd. Ty se’s také spadl, tati. Šim. Děvčátko se bylo strašlivě spadlo. Svět.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1427
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1427
|