- splniti dok. (co) něco slíbeného, žádaného n. předem stanoveného uskutečniti, vykonati, vyhověti nějakému požadavku; splniti se státi se skutkem, býti uskutečněn, proveden. Slíbil jsem jí, že si ji vezmu, a nyní bych rád splnil slovo. Prav. Nejedná se o nic, než o splnění vašeho slibu! Čap. Ch. A přísahu co řádný muž jsem splnil. Wenz. Prosbu mi splň aspoň jednu. Quis. Chci splnit žádost vaši. Vrch. Některé rozkazy panské nemohl splniti. Herb. Málo komu splní se tužby první, mladistvé lásky. Jir. Však poroučím, ať mi věrně splníš moji vůli. Erb. Sjednotil rozdrobenou Italii a splnil tak sen italských vlastenců. Týd. rozhl. Naděje, kterou chovám, nesplní se mi nikdy! Svob. [Nemoc] prý mu brání splnit závazky. K. Pol. Byl pan z Lipé jist, že se přičiní Tvá Milost všemožně o nesplnění tohoto sňatku. Havlasa. Kdo miluje blížní, splnil zákon. Zey. I umění má pravidla, která se musejí splnit. K. Čap. Ještě jedna formalita musila být splněna. Baar. Průmyslový ruch se ovšem vyvíjí jen v oněch místech, kde má splněny všechny předpoklady. Týd. rozhl. Své poslání splní tato knížka dosti dobře. Lit. noviny. [Dělostřelectvo] zaujme palebné postavení, z něhož může palbu zblízka a rychle splnit. Voj. sl. kn. Nejbanálnější fráze románová — „byl jejím bohem!“ — splnila se na ní do písmene. Čap. Ch. Roza čekala, brzy-li se splní přípověď fraterova. Krás. Hleděla na vše jako na splnění toho, o čem slýchala na kázáních. Jir. Práv. splnění obligace.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 376
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 376
|