- spojovati ned. (koho n. co s čím, s kým) dvě n. více věcí dávati dohromady, slučovati v celek, jednotu n. vůbec někoho n. něco slučovati, sdružovati, k sobě připojovati, připoutávati. Šátek na krku mu ležel přes kříž, spojoval ho pěkný špendlík. Prav. Vladyka nejednou okno tabulek sklených, olovem spojovaných otevřel. Jir. Neproniknutelná tma spojovala nebe se zemí. A. Mrš. Oči neodvrátila, jakoby bytost moji s bytostí svojí pohledem spojovala. Svob. Spojování více uřadů v držení jedné osoby bylo zakázáno. Tomek. Kromě moci obětnické a soudní spojoval tedy kníže v osobě své i moc jednatelskou a moc vojenskou. H. Jireč. Jak všichni křesťané též mistrem jsi ve ladném spojování pěkných slov. Vrch. Záliba ve větách hlavních i v jich asyndetickém spojování odpovídá onomu rozdělování děje v drobné detaily. Muk. Její oči pozvedaly se často k matce a Petrovi, jakoby neusťalá myslit s nimi a pokračovat v proudu dlouho spojovaných myšlenek. R. Svob. [Spisovatel] může spojovat několik báchorek v jednu. Havl. Spojovalť se silou tělesnou důvtip a dosti dobré znalosti sociální. Svob. S mistry již jej [Chelčického] nic nespojovalo. Goll. Účastenství ve společném přijímání svátostí bylo páskou spojující všecky v jednotu. Goll. Vidím, že páska, jež nás tak těsně spojovala v sladké něžnosti, je náhle přervána. Zey. Byl to list od jeho přítele, s kterým jej po dlouhý čas tak blouznivé přátelství spojovalo. Zey. Spojuji osudy naše nerozdílným svazkem vůle své, pevným poutem slova královského. Bozd. El. tech. spojovati proud zapínati. Hud. spojovati akordy vázati je k sobě podle zásad nauky o harmonii a vedení hlasů. Spojovati tóniny přecházeti, modulovati z tóniny do tóniny. D umožňovati spojení, spoj, styk. Zatelefonoval pan Frey pro Nezmaru staršího, s nímž spojoval jej drát potajmu zřízený. Čap. Ch. [Dveře] spojovaly její první pokoj se všemi komnatami zámku. R. Svob. Z komnaty spojující východní a jižní křídlo [zámku] vyšlo se na malý taras. Pfleg. Rada se na hlavní cestě, spojující Spálenou a Žitnou ulici, zastavil. Rais. Kamenný můstek o jednom oblouku spojoval skalní ten ostrov s okolím osamělým. Svět. Šimek tkalčil a žena jeho spolovala po dlouhý čas Hronov se světem. Jir. D uváděti v souvislost, spojitost s něčím; spojovati se, býti spojován s něčím souviseti s něčím, býti v těsném vztahu, souvislosti s něčím. Poesie umělá i neumělá stejně spojuje růži s láskou. Ner. Jala se jedna rodina hloubati o minulosti druhé. Spojovalo se, co nemělo nejmenší souvislosti. Svět. Pro nic neměla smyslu, že jí všechno bylo jedno: cit uražené hrdosti, odpor vůči okázalému spojování její osoby se jménem Pavlátovým. Merh. D spojovati se slučovati se dohromady, splývati v celek, jednotu, sdružovati se. Obě cesty spojují se nad Náchodem. Jir. [Potoky] hadovitě vinou se dolů do rovin, kdežto v řeky se spojujíce, ticho dále plynou. Něm. Skupiny [lidí] rostly v houfy, houfy se spojovaly, slévaly v jediný. Jir. Šedivé vlasy byly hladce přičísnuty k lebce a spojovaly se v zadu v cůpek. Ner. Mlhy ve výši se spojovaly. Sab. Viděla jsem Kozákov, jak se spojoval v dáli s oblohou. Kun. Skulptura, malířství, mechanika se spojují v jedno, aby pomáhaly lákat [zákazníky do obchodu]. Ner. Hudba spojovala se v jedno se zjevem tančící ženy. Herrm. Na perutích silné víry tak se k Bohu povznášel a s ním tajemně se spojoval. Baar. D uzavírati spojenectví, spolčovati se. Král Ludvík s nepřátely své vlasti se spojuje! Jir. Zvláštností Humiliátů bylo, že se spojovali k společné práci (zvláště hotovení suken). Goll. — V. t. spojovaný.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 398
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 398
|