- spustiti dok. uvolniti držení něčeho tak, že to padne dolů, nechati klesnouti něco vlastní tíhou, obyč. s řízením tohoto pohybu. S vážným povzdechem spustil konečně víko bedny. Svob. Opona jest spuštěna. Mach. Vlak vyjížděl z nádraží. Spustil jsem okno. Hostov. Vynesli je [krále] z paláců a spustili do temných hrobů. J. Heyd. Mladý náčelník spustil tomahavk. J. J. Kol. A pozvednuv pravici spustil ji pádně a citelně na hlavu Šaškovu. Jir. Nad peruť havrana černější její vlasy byly spuštěny a splývaly jí přes ramena a kyčle k zemi. J. J. Kol. Oba oči stranou spustili a nebylo jim u srdce dobře. Win. Bez velkého prošení spustila paní Trehumová stavidla své výmluvnosti. Ahoj. Fon. spuštěné měkké patro. Geom. spustiti kolmici z bodu na přímku n. rovinu. Spustiti výšku v trojúhelníku. D přestati držeti. I popadnul tu ruku — a nespustil jí víc. Frič. Oba vysocí hafani byli už spuštěni s řetězu. Nor. Dal kočímu znamení, aby spustil koně. Prav. D (s koho n. čeho) vzdáliti, oddáliti (obyč. záp.). Tynda nemohla spustit očí s jediného místa jeho tváře. Čap. Ch. Obrátil se s opět uhlazenou tváří k panně Jetce, která oka s něho nespustila. Pfleg. Jste v mém domě proto, abyste mou dceru s očí nespustila. Stroup. Jaromil, který ho [ptáka] ani s oka nespustil, viděl dobře, kde se ztratil. Něm. Těch slov obě dítky nikdy s mysli nespustily. Dou. Učiníme dobře, snížíme-li se k tomuto přiznání, nespustíme-li je se zřetele, a dáme-li se jím vésti ku polepšení. Lier. D způsobiti n. umožniti odchod n. příchod tekutiny, plynu a pod. Ondřej spustil vodu. Prav. Jakýs velmi dávný král polský nynějším řečištěm Dunajcovým vodu spustil, a dolinu vysušil. Zap. Netahá krávu za struky, ale jen zlehka je mačká, až kráva sama [mléko] spustí. Baar. Byla přiznivá doba provésti myšlénku císařských správců, aby se jezero spustilo. Herb. Juž řeka spuštěna a proudů řev se mísí v nářek starých bojovníků. Vrch. D nechati něco nésti vodou, větrem a p. Koupím jí člun s dvěma vesly. Dám jej spustiti večer na rybník. Čech. Poslední člun už spuštěn. Dyk. Pojav kapra z bláta, do jezera ho spustil. Něm. D (stroj, zbraň a pod.) uvésti v činnost. Brzy po té spustil mládek mlýn. Svob. Spustil si [v autu] větrák na teplý vzduch. Rozhlas. Když jsi je [staré gramofony] spustil, měls z jejich břeskného chraptění tuze malý požitek. K. J. Ben. Ženské spustily kolovraty. Herb. Jak vyjeli [autem] za město, spustili to naplno. Pujmanová. Spustil z lučiště na něho střelu a zranil jej nad zdravým okem. ČČM. Bůh-li dopustí, i motyka spustí! Svob. Obě moje bambitky spustily a vypadly z mých rukou. Lit. noviny. Sotva pušku zvedl a neměl pražádné síly kohoutek spustiti. Svob. Před každou ranou pečlivě zamíří [vojín] a pak teprve spustí. Voj. sl. kn. D Expr. začíti, zahájiti nějakou činnost; začíti něco intensivně konati. Pak pomrskávaje bičem spustil něco jako písničku. Havl. V tom se přihrnula slečna Luis a spustila svoji arii. Mach. Šumaři spustili na kruchtě hlučnou intradu. Kos. Průvodce její upřímně spustil litanii chvály jeho. Jir. Naše sousedka spustila smích, až jí slze v očka vstoupily. Paleč. Spustili bandurskou. Vyhrožovali, že více do školy nepůjdou. Ehrenb. Voják vida, že jeho hrůza spuštěná neúčinkovala, rozkatil se. Jir. Nad krbem ozvaly se krásné hodiny bijící dvanáctou, a hned na to spustil jejich hrací stroj. Jir. Hned na to spustí hudba. Svob. Skočdopole spustil na něho, proč přicházíme. Vanč. Kačena spustivši na celé kolo, bradou drkotajíc, líbala velitelce obě ruce. Herrm. Vichřice se vzdula a spustil liják jako ze džberu. Rais. Voj. spustiti palebnou přehradu. D Dial. sleviti. „Nespustíte?“ „Ani troníku.“ A. Mrš. D Zast. lacino přenechati. Toto krásné pivo bělostné spustím vám za 14 grošů, dám bez výdělku. Win. Spusť nám, pane mistře, tohoto zeleného sedm loket, ale po deseti groších. Win. D spustiti se řidč. pohybem dolů, klesnutím, vlastní tíhou, z vlastní vůle, uvolněním držení a pod. dostati se na nižší místo. Vysoko v oblacích jako černá skvrna kroužil krahujec, a sotva že kozáci vytrhli, spustil se dolů. Třeb. Spustil se na kolena k její posteli. Prav. Zdena se spustila na okraj židle proti němu. Hvězda. Tu mu snadno bylo sestoupiti do světničky, bez nejmenšího povyku na podlahu se spustil. Prav. Spustila se se stráně mezi ploty z trní spěšně, zlobně i bolestně. R. Svob. Musila kus do stráně vylézti a pak teprve po chvíli zas k potoku se spustiti. Jir. Přen. Noc když modravá se na kraj spustila, sen přiletěl. Zey. D začíti téci. Krev proudem z úst se jí spustila. Bozd. Spustil se déšť a setmělo se. Jir. Liják, v kterém nebylo vidět na dvacet kroků, se spustil. Dyk. Slzy z očí jí se spustily. J. Pichl. D (čeho) zř. přestati se držet. Královna zachytla se lehce jeho ramen, aby nepadla a nespustila se hned své podpory. Zey. Podej mi ruku a nespusť se jí více! Šmil. D (koho, čeho) vzdáliti se od něčeho n. někoho, opustiti něco n. někoho; přestati o něco dbát. Houf kluků od domu k domu maškary provázející ani na cestě do hospody se jich nespustil. Ehrenb. A děti z průjezdu se jí nespustily, táhla je za sebou jako kvičící ohon. K. J. Ben. Sliboval jí [čert Káči] hory, doly, jestli se ho spustí, proklínal ji. Něm. Naleznuv stopu tvou nespustil jsem se jí. Třeb. Kdybych se nebyl hradské spustil, byl bych snad i na místo došel. Něm. Tak se Boha spustil, že toho vlastní žena nechtěla snášet, jak proklínal. R. Svob. Nemínímť ani já práva toho starého spustiti se. J. z Hv. M. Rokycana ve vyznání a učení svém nespustil se byl základu a stanoviště více méně katolického. Pal. Kluku, všeho se spusť, jen ne slavných koňů! Jah. D Řidč. vydati se, odebrati se, pustiti se někam. Kovář-biják uviděl ji běžeti po lukách a spustil se za ní. R. Svob. Spustila se tedy na cestu do dalekého nebe. R. Svob. Vzal holku a spustil se s ní do kola. Prav. Spustil se za ním a dohoniv ho, jal se ho chlácholit. Klost. Přen. Reformace česká nespustila se na pole pomyslův nedostižitelných. Schulz. Vévoda má plnou moc a tedy bude výhodno poznati, jak daleko chce se spustiti. Pek. D (o dítěti) začíti běhat. Má zlatá Ančička, já ji vidím jako dnes, když se ponejprv spustila. Pujmanová. D (s kým) vstoupiti, snížiti se v jednání, styk s někým. Proklínal, že se s Hettnerem spustil, že mu napadlo mizerná tři sta upírat. Maria. Jeho K. Jst. v Sasích nespojila se ještě tak těsně s královstvím Švédským a Francií a s Hollandskem nespustila se vůbec. Pek. D dáti se na špatnou, nepravou dráhu životní, opustiti cestu ctnosti. Býval vždycky pořádný člověk, až tady se spustil. Rais. Já se dosud nespustila — a snad se toho na mne nedočkáš. Herrm. Byl důstojník a spustil se. Jes. Pohrozil jí, že ji přerazí v kříži, jestli se mu s ním [mládencem] spustí! Vrba. D (do čeho, več) řidč. začíti vykonávat nějakou činnost, začíti něco intensivně konat. Dlužnice se spustila s věřitelem do hádky. Staš. Třetího dne uchvátilo Lucinu zimničné blouznění, a tu se spustila do řečňování. Preis. Spustila jsem se s ním v boj. Svět. Babička spustila se do pantáty napadla ho. Schulz. D znenadání začíti, vzniknouti. Všude spustil se jako vodopád vášnivý tleskot. Jir. Na tři dni před Štědrým večerem spustila se chumelice. Rais. K tomu se spustil sníh. Preis. D Zast. spolehnouti se. Bůh neopustí, kdo se naň spustí. Čel. Mlátíme dnes. Třeba trochu přihlédnouti. Na lidi se nelze spustit. Kosm.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1583
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1583
|