- sraziti dok. (imper. sraz, srazte; příč. sražen) prudkým úderem, prudkou ranou shoditi, svaliti, poraziti, způsobiti, že něco spadne. Mocných několik dubových haluzí, jež kdysi vichr srazil, leželo napolo ve vodě. Jir. Když odporovali, srazili jim čepice s hlav a odstranili růžice sami. Vach. V noci mu při rvačce srazili breile a rozbili. Staš. Její muž srazil najednou všecky kuželky. Preis. A padal jako bleskem sražený. Zey. V tom srazila ho mocná rána pažbou. Ner. Jednoho vyhodil, druhého srazil pod stůl. Ner. Dým větrem sražený valil se do jizby. Jir. Že’s mi tak dobře posloužil, dám ti jen sekyrou hlavu srazit. Erb. Nevyhýbejte se mi z okna, ať nepřepadnete a nesrazíte vaz nezlomíte. Něm. Kdybych spadl a hlavu srazil, nepřátelé moji by řekli, že jsem sobě zoufal zlomil vaz. Herb. Že ta holka srazila pro mne krk, můžeš ty za to? Třeb. Vodky tam bude dost, jestli nás do té chvíle nesrazí kule nezbaví života. Staš. Člověk jim nejprve musí srazit hřebínek zkrotit je. K. J. Ben. Však já mu srazím típek a přistřihnu vysoký hřebínek. Neč. [Francie] byla po třicetidevíti dnech sražena na kolena donucena bezpodmínečně se vzdát. Týd. rozhl. Tak ani mne tento nezdar nesrazil k zemi neodradil od dalšího jednání. Vach. Srazilo ji to opravdu zbavilo odvahy. Vach. Mysl. slang. sestřeliti (ptáka). D (prudkým pohybem) dostati s vyšší polohy do nižší, prudce spustiti, posunouti shora dolů. „To jsou na falešném nádraží!“ zkřikl kasír, srazil okénko a zmizel ve svém doupěti. Herrm. Jenom rychlá chůze a do vodorovné roviny sražená puška prozrazovaly jeho nakvašenost. Vrba. Hluboko do čela srazil střechu klobouku. Kronb. Expr. Hrůza srazila Lafarovi ramena. Jir. Velkou hlavu s chundelatými šedinami měl notně sraženou do ramen. Rais. „Totok je trápení!“ srazil starosta čelo ke kořenu nosu stáhl, zamračil se. A. Mrš. Přen. Proč se vždy nazpět potácím sražen Vaším chladem. Lit. noviny. Je to už nepochybně jeho osud, býti vždy při prvním kroku sražen zpátky. Šrám. D prudce, s nárazem k sobě přiblížiti, přiraziti; sraziti se prudce na sebe naraziti, zejm. při jízdě. Poručík srazil podpatky. Šrám. Voják srazil paty a zasalutoval. Č. Jeř. „I ty darebáku!“ křiknul sraziv ruce a přistoupiv k němu. Havl. Srazil jim k sobě hlavy jako makůvky. Herb. [Zazníval] třesk sražených pohárů a perlivý smích. Knösl. [Šept] smísí se s džbánků sražením Jan. Ostatek jeho věrných dovedl jenom ztěžka pevně sraženými štíty drahou osobu selského knížete uchrániti. Ritt. Několik sklenic srazilo se do sebe. V. Mrš. Již srazily se kordy. Krás. Při čtvrtém sražení padl hrabě s koně. Zey. V Ovocné třídě [se] srazil ruční vozík s tramvají. K. Čap. Rychlík se srazil s vlakem jiným. Mach. Vzýval všechny svaté, aby se nesrazili s jiným člunem. Herrm. D sraziti (nárazy) pevně, těsně spojiti dohromady, směstnati: sraziti se stěsnati se, směstnati se. Prostřely na stoly v jednu velkou tabuli sražené. Jir. Za patricijskými domy, sraženými v hřmotících ulicích, skrývaly se tiché útulky. Bass. Sraziv údy do koutku poštovské bryčky upřel pevný pohled na vychrtlé kyčle poštovské herky V. Mrš. Srazíme ze čtyř desek dvě dlouhá korýtka sbijeme. Mus. Já cítil, že mi všechna krev srazila se k srdci. Pfleg. Obočí sraženo v přísný jakýsi výraz. Mrš. Viditelno, že by spisovatel při sražení tří aktů v jediný něco dokonalého a velmi živého podati mohl. Ner. Nepochopujeme, proč obě sloky vždy nesrazil v epigram osmiřádkový. Ner. D sraziti sjednotiti v celek, v jediný útvar; sraziti se spojiti se v jeden celek, sjednotiti se, splynouti. Prušácký nacistický karabáč nás srazil dohromady a vedl nás jednotně do boje za osvobození. R. právo. Srazivše šiky své, společně potáhnou na zpupného nepřítele. Lum. Ale někde v základech mají všecky spojenecké státy zájem společný, který by je okamžitě srazil v novou koalici. Přít. Sražte se, Čechové, v jeden šik. Klost. Všechno to bratrské sražení do zástupu je jenom němý, ale tím urputnější zápas. Vrba. Zvěř se srazila k útoku. Vanč. Sražený houf se rozrazil. Jir. D sraziti (tkaninu) zmenšiti povrch n. objem; sraziti se (o tkanině) zmenšiti svůj povrch n. objem. Vlněnou látku před střiháním srazíme žehlením. Ozv. Vlněné látky se po továrnicku barví také za tepla a tak jsou již dostatečně sraženy. Eva. O pět centimetrů se [šaty] v pase srazily. Rozhlas. Aksamitový kabátec srazil se po dešti náramně. Pfleg. Přen. Cítil pojednou, jak tělo jeho se srazilo k sobě. V. Mrš. D sraziti (tekutinu n. plyn) způsobiti, že plyn zkapalní n. tekutina se zahustí; sraziti se (o plynu) zkapalněti, (o tekutině) zahoustnouti, spojiti se v chuchvalce. Obdržený roztok srazíme ve skleněné nádobě silným lihem. Obr. živ. Všechna krev se v něm srazila. Herrm. Sůl po zrnkách do mléka ať dává, nikdy pak se jí nesrazí Svět. Chladné podzimní ráno srazilo modravé cáry mlhy v rosu. Zpravodaj. Okýnka plakala těžkými slzami páry sražené chladem tmy. A. Mrš. Živé buňky jsou jasné, průhledné, buňky usmrcené alfa-paprsky malí sražený obsah. Týd. rozhl. Staří mládenci jsou jako kyselina, kolem níž se všechno srazí. Čech. Přen. Oheň v očích srazil se v slzy žalu. Jir. Uzrálo to v ní, srazilo se v hluboké a pevné rozhodnutí Baar. V zápětí celý svět se jí srazil ve dvě strašné, nehybné oči. K. J. Ben. D sraziti snížiti, zmenšiti (zvl. peněžní a p. hodnotu). Musíme srazit oběživo na 30 miliard, které však budou mít svoji hodnotu. R. právo. Jemu srazili mzdu na polovici. Křel. Konsorcium spekulantů srazilo kursy [cenných papírů]. Vach. Tyto konsumy dovedou srazit ceny o několik dobrých procent. Přít. Ihned nebohému písaři na služném srazil. Svět. Můj starý mi dnes srazil na deputátu. Jeř. Lékař dal mu silnou dávku chininu, aby srazil horečku Her. Zesílený déšť srazil náladu hluboko pod normál. Noh. Stále se bude snažiti pozvednout poklesající mysl a vzbudit unavenou či sraženou bojovnou sílu. Týd. rozhl. Myšlénky další srazily její rozechvění. Her. Tyto pokusy srazí veškeré naděje netanečníků. Štemb. Byl by se hrdě vypial, kdyby sklo výkladní skříně nebylo srazilo jeho sebevědomí Schein. Kuch. sraziti var přilíti do vařící tekutiny rychle studenou vodu. D (co s čeho n. z čeho) odpočítati, strhnouti. O alimentech však platí podle zákona, že si je otec nemůže při zdanění sraziti od svých příjmů. Týd. rozhl. Deset procent z příjmu prvního roku se srazí. Bozd. Věřil, že bude možno z ceny něco srazit. Poláč. D Řidč. odraditi někoho od něčeho, zbaviti odvahy něco podniknout. Vždy mne srazil vlastní rozum. Svob. Co pak srazilo bělského [faráře]‚ že se opomenul hlásiti [o faru]? Vin. D Expr. hovor. dokončiti něco, dosáhnouti něčeho. Nepovolím, dokud zkoušky nesrazím. Kronb. Každý jakoby svůj úkol měl vytčený a ten také srazil. Šlej. D sraziti se (s kým) hovor. setkati se, potkati se. Na samém prahu se s ním srazila. Vach. Brzy srazili se s loupežníky. Mach. D utkati se v boji, půtce, výměně názorů s někým. V prudkém běhu srazila se vojska. Mácha. Stejně nepovolné palice se srazily. Vrba. Srazí-li se svět profesorů a učitelů se světem žáků, létají z toho jiskry. Týd. rozhl. Srazil se s farářem v názorech o kamna. Baar. Srazili se pro hloupost, která se nyní začne roztahovat znovu. J. Marek. A jeho vůle se srazila záhy osudně s otcovou. Schein. D Dial. zmrzačiti se pádem v páteři, pokřiviti se. Spadl se stromu a srazil se. Bude nadosmrti mrzákem. J. Šír. — V. t. sražený.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 947
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 947
|