- srovnati dok. (co) něco neuspořádaného, rozházeného uvésti do pořádku, položením n. postavením k sobě n. na určité místo urovnati, zpr. podle nějakého plánu; srovnati se uvésti se do pořádku, zpr. postavením vedle sebe, spořádati se. Vzala pravou rukou z hromady hotových sáčků ještě přehoušli, srovnala je oklepnutím na stole. Čap. Ch. Počkej jen, až si tuhle ty kladiva a kleště trochu srovnám. Erb. Srovnal svoje věci do černého vaku. V. Mrš. Než to po těch harantech všecko uklidím a srovnám, máme tu konec července. Šim. Prádlo, salupy i šaty ležely tam pečlivě srovnány. Rais. Vozy a pluhy [byly] srovnány pod kůlnou. Merh. Napadlo mu, že by měl ze základů srovnati celou bibliotéku. Čech. Srovnala mu podušky pod hlavou. Prav. Když pokoje byly srovnány, vzpomněla si Ema, že má asi Michal hlad. Kun. Ohniště si pěkně srovnal. Vrch. Když na rov hlína srovnána, vracel se kůň — však bez pána. Kraj. Bez pobízení srovnal s ním krok a vyšli ze dvora. Hvězda. Nadskočil potom, by se srovnal v kroku. Svob. Zatím ostatní se srovnali a ustoupili v dobrém pořádku. Jir. Zastávky předákovy sekáči, kteří zůstali pozadu, užívají, aby se srovnali s druhými. Hol. Pověsil a srovnal hodiny. Mach. Prosil hospodyni, aby si mezi tím svoje záležitosti srovnala. Svět. Myšlénky jeho nechtěly nikterak srovnati se v náležitou řadu. Šmil. Havlena měl své ideály srovnány v hlavě. Mah. Pociťovala známou svou touhu po srovnání zdivočelých myšlenek. Svob. D srovnati odstraněním hrbolů, nerovností učiniti něco rovným, uvésti do jedné roviny, zarovnati; srovnati se státi se rovným. Kde byl vršek — srovnal se — kde bylo údolí, zasypalo se. Baar. Cestička do Janůvkova byla zcela srovnána s okolím. Vach. Hroby na hřbitově byly sněhovou vrstvou srovnány. Rais. Kdo Ti srovná podpatky, upadnou-li nebo se ošoupají? Hol. Jak po závěji vítr jde a stopy srovná. Dok. Čas neznal krásy tvé; se zemí srovnal již tvůj malý rov. Svob. A kmet v tiaře poručil město srovnati se zemí zbořiti. Mach. A do země srovnal [požár] i blahobytný Hekův dům. Týd. rozhl. Vlny šplouchly, srovnaly se! Svob. Přen. A smrt nás srovná všechny, nízké, vysoké. Zey. D srovnati něco zmačkaného, v nepořádku jsoucího upraviti. Aniž to tanečník spozoroval, srovnala na ní paní Kondelíková rychle vzadu šaty. Herrm. Srovnal si skrčené úzké kalhoty. Svob. Srovnala si plachetku na hlavě. Herrm. Pod hlavou jí [nemocné] polštář srovná. Svatoš. Srovnal jsem si vlasy. Mácha. Plnovous [měl] tmavý, stále nesrovnaný. Svob. Brzo srovnal tvář do úsměvu. Vrba. Po chvíli srovnal poněkud své pohnutí. Svob. „Můj šel už pro potěh,“ křičela ševcová, „ten už jí srovná kajdu!“ nabije jí. Šib. D něco ohnutého, zkřiveného narovnati, napřímiti; srovnati se napřímiti se. Kočka se zvolna provlékla mezi dveřmi, srovnala vztyčený hřbet, udělala dva, tři tiché krůčky a mňoukla zas. Rais. A proto v jakés radosti a pýše srovnala záda, hlavu vznesla výše. Svob. Bedra poněkud sehnutá se srovnala. Třeb. Vylezli cestující z archy, aby trochu srovnali roztřesené oudy! Jir. Srovnal se v ramenou, vzpružil páteř. Nor. Nácek se hned srovnal a skokem byl na voze. Jir. [Obočí] se stáhlo, ale mžikem se zase srovnalo. Jir. Přen. Co ale, kdyby tě přistihl můj otec a chtěl ti srovnat záda? nabíti ti. Vanč. Mysl. zvěř se srovná (postřelená zvěř) se vzchopí a běží tak, že dělá dojem zvěře zdravé. D srovnati (co s čím, koho s kým) vytknouti společné n. rozdílné vlastnosti dvou n. více věcí n. osob, porovnati něco s něčím. Bedlivě srovnal písma a nepochyboval, že to nějaká zmýlená. Jir. Dosti jasně bije v oči, srovná-li se na příklad svobodný chasník ze Želetic s pacholkem z Kobylího. Herb. Srovnejme Čecha nynějšího s Čechem let padesátých! Mach. Když se rok sešel s rokem a tříletí jeho skončilo — srovnal berní úřad položky s knížkami poplatníků. A. Mrš. Ukáže arch, srovnají účet, podpíše kvitanci, shrábne tolárky. Ner. S tím sluší srovnati datum listiny Otty I. Tomek. Srovnej rozhodnutí o tom ve knihách LE od r. 1390. Pal. A sotva že jsem srovnala minulost svou s jeho, byla jsem znova zachvácena velikým utrpením nejistoty. Kun. A děl jsem, s hady těmi lze věru srovnat nás. Vrch. Není ani u největších básníkův anglických mnoho míst, jež by se s Tennysonem srovnati mohla. Obzor. Srovnán s velebnou moudrostí a tichou krásou hor, náš civilisovaný život neobstál. Vach. Srovnal si letmo v mysli starého mládence s mladinkou Hedvikou. Šmil. D (koho, co) usmířiti někoho, uvésti v soulad něco; srovnati se (s čím) shodnouti se, vyrovnati se s něčím. Sběhl se lid, přikvapili strážníci bezpečnosti, srovnali soupeře. Paleč. Nemohl srovnati se svými zásadami, aby byl členem tak nenormálního sdružení. Vach. Já nemoh, nikdy to, co vídal jsem, s tím srovnat, co jsem slýchal. Durd. Skutečnosť nechce se srovnati s jeho idealy o lásce. Vrch. Můžete srovnat se svým svědomím, že chráníte vraha? Rozhlas. Jak srovnám slovo tvoje s přáním svým? Zey. Proti redaktorovi jmenovaného almanahu napsal ostrou kritiku, nemoha se srovnati s jeho směrem. Ner. D srovnati (co) přivésti něco k příznivému konci, kladně vyříditi, urovnati. Oni by měli přijíti s kloudnými návrhy, jak srovnat spory mezi zemědělstvím a průmyslem. Přít. [Stavím se] u pana Rady, abych to s tím polem srovnal. Rais. „Ať se nebojí, já to srovnám,“ řekla kněžna. Něm. Nejdříve vyhrožovali, pak chtěli věc srovnat v dobrém. Hvězda. Vždy někdo něco vyvede proti rozkazům císaře, a já to musím pak srovnat. Vrch. Já urážku tu na cti s vámi srovnám, páni. Krás. [Vrchní hrozí rychtáři,] že jim dá komisara, extra komisara, ten že to v Padolí jak se patří srovná. Jir. D (koho, co, s kým) expr. lid. prohnati někoho, potrestati někoho, něco, někoho za něco. Já tě srovnám, dyž nevíš, co se sluší ha patří. Baar. Já vás jednou srovnám, se mnou si nebudete hrát. Poláč. Tvou učenost srovnám, chlape! Haš. Ráda bych viděla toho, kdo by si na mne chtěl dovolit však by si to Josef s ním srovnal! Poláč. D srovnati se (s kým, s čím) snésti se, dohodnouti se v dobrém s někým, smířiti se s něčím. Byl on Šajda nepokojný člověk, s nikým on se nesrovnal. Jah. S vlastním tátou se nemohly [máma s dcerou] srovnat. Rais. Prosila je, aby se hleděli srovnat a smířit. Svět. Nejednou se nesrovnali o bavlnu a plátno. Jir. Kdo se nesrovná s chlebem, nesrovná se s lidmi. Rais. Nevím, kterak by se s bídou srovnala! Lier. Jsem s životem srovnán. V. Mrš. — V. t. srovnaný.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 559
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 559
|