- stihnouti dok. (přech. stihnuv, příč. stihl, stižen) někoho n. něco dohoniti, dostihnouti, dopadnouti (někdy s nepřátelským úmyslem), setkati se, potkati se s někým. Meziřicský stihl krále v Litoměřicích. Jan. Sestupoval se schodův a pak skokem, když mu připadlo, že toho mužíka snad ještě stihne dole před domem. Jir. Hodný kus za Jaroměří jsem stihl náš povoz. Jir. Nestihneme-li jich [Uhrů] v širém poli a dostihnou-li oni brlohu, je vše ztraceno. Jan. Byl nejvyšší čas, měli-li jsme stihnout vlak do Říma. Mach. Scházeli spěšně letenskými stezkami, by stihli tramwaye. Šrám. Pytláka při pytláctví stihne rameno zákona. Herb. Ta těžká rána stihnuvších se mlatů les probudila. Vrch. Slovo stihlo slovo, fiakristi se dali do sebe bičem. Hál. D Bás. zasáhnouti, postihnouti, trefiti. Pane, hleďte, ať mne [v souboji] dobře stihnete. Pfleg. Pek’ [jsem] srnce, jejž jsem stihl ranou. Heyd. Věřte, že jej dýka moje stihne. Vrch. V okovech, hle, úpí apoštol náš drahý: ach, kdy stihne jednou pomsta naše vrahy? Balc. D ukázati, projeviti síly, schopnosti k zastání něčeho, stačiti, postačiti na něco. Na polích zůstalo neobděláno, co nestihly a stihnout ani nemohly zpanštělé už jeho dcery. A. Mrš. Vy se budete mít co ohánět, abyste všecko stihli. Rais. Když přišel [krejčí] z vandru domů, tu měl práce, sotva stihl. Něm. Než Roza stihla mrknout, pod koníky padla jiskra. Kubín. Nestihl slavný nebožtík [Šafařík] dokonati Starožitností svých. Osv. D (koho) přistihnouti, překvapiti, zastihnouti někoho při něčem. Já dceru stihla maně, když skryta notami vám psala při pianě. Svob. Kdyby se byl před lety stihl při takových myšlenkách, byl by se sám sobě usmál. Jir. V tom všem, jak ji bílý oficír stihl pod obrazem, bylo tolik překvapujícího, co znepokojovalo. Jir. A jednou po ránu, když ji Věk tak stihl u knih, řekla mu to s úsměvem. Jir. D (koho, co) bás. zjistiti zrakem, zpozorovati někoho n. něco, smysly postřehnouti, vystihnouti něco. Očima stihli exekutora právě v tu chvíli, když na dolním konci dědiny přecházel silnici. A. Mrš. Teď stezkou ztracenou, že div ji [ženu] stihne zrak, hle, kterak běží mladá, štíhlá! Vrch. Král do vnitř [kobky] zřel i stih’, jak na lůžku mře kníže Jan. Heyd. Ba lidský život náš je věru krátký, by veškeré ty krásy okem stih’. Heyd. Kdo stihne, co chápati nelze? Zey. D (koho, co, čím) postihnouti, zachvátiti někoho, něco něčím. Stařena byla všecka zoufalá nad neštěstím, které stihlo milého pána a jeho rodinu. Jir. Trest přísný stihl krále a panstvo. Jir. Také měla s Žalmanem útrpnost proto, co ho už na tom světě stihlo. Jir. Byl stižen těžkou ledvinovou nemocí. Čech. Člověk chudobou stižený cítí příliš dobře, že lásky potřebuje. Ner. [Rakovničtí] nechtějí, aby jich měšec příliš stižen byl výlohou. Win. Zle mne stihla ruka Boží. Jir. A stihl lepší osud tklivé a tak všem přístupné „Prosté motivy“? Vrch. D (kam) řidč. dojíti, dojeti, dospěti, přijíti, přijeti někam. Již dávno byla tam, když Ančička stihla na kraj Líkařovy Lhoty. Hol. Posel z ležení Žižkova stihl na Poděbrady. Jan. Právě teď stihla z Anglie zpráva. Ath. Dne 9 máje k poledni stihnul sem do Vídně. Pal.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 611
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 611
|