- stoupenec, -nce m. kdo se staví za ideje, zásady někým hlásané, kdo je podporuje, přívrženec, následovník. Ve všem zůstal horlivým stoupencem Husovým. Jir. Obdivovali se mu [Hilariovi] stoupenci a posmívali se mu odpůrci. Dyk. V celé sněmovně je pouze šest stoupenců všeobecného a rovného práva hlasovacího. Čes. pol. D Zř. potomek. On [tesař] i jeho potomci (stoupenci) vždy zůstali chudí. Něm. Byl na zámku Rovnickém vychovatelem mladého hraběte, jediného to mužského stoupence staré rodiny. Pfleg. D Zř. sourozenec. Tkalcovské zkušenosti musil hned sdíleti [Robert] svým mladším stoupencům. Pfleg.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 179
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 179
|