- strach, -u m. silná duševní stísněnost způsobená očekáváním něčeho nebezpečného n. nepříjemného, bázeň, obava. [Postava] náhle v děsnou příšeru se mění; strach nevýslovný z kostela mě pudí. Čech. Hrůza a strach lomcovaly jím jako nejsilnější zimnice. Herb. Dlouho stáli všickni zaraženi, děvečky se strachem třásly. Prav. Mladá dívka takořka strachy umírala. Třeb. Umřel také zcela přiměřeně charakteru svému, strachy celý bez sebe. Havl. Dvakrát přišla smrt — však jaké strachy! rabín zahrál vítězně s ní v šachy. Vrch. Strachem před husity opravovány rychle hradby městské téměř po celé říši německé. Pal. Měl panický strach před každou kritikou. Šmil. Napadá silně na nohu, ten nemusí mít strach z vojny. Jir. Má strach ze stěhování. Jir. Měla strach vytasiti se ihned zpříma s pravdou. Svět. Až strach z vás jde, jak jste se teď zamračil. Dyk. Blázen starý! To jsem mu nahnal strachu. Kam. A pro strach měli na Chodsku odjakživa uděláno, lekajíť se tam až teprve třetí den. Baar. Což já, já mám od strachu uděláno! Herb. Ale strach má velké oči, to jsem jednou zkusil nejlíp sám na sobě přehání, zveličuje skutečnost. Tůma. Po celou dobu se tam dole bál, plné kalhoty strachu měl. K. Čap. Jsou zadluženi až strach velmi. Ner. Nu tak, jaké štráchy a strachy, půjdete k nám do mlýna! Tůma. Žádné strachy na lachy zbytečné obavy! Her. D starost o někoho n. něco spojená se silnou úzkostí, obavou. Strach o budoucnost toho nenarozeného [dítěte] ji štval. Vach. Pantáta má o svého jedináčka strach. Jir. Když ho přepadl tajemný strach, že by přišel o službu, vystoupil mu až pot na čele. Herb. D Zř. kniž. osoba n. věc budící bázeň, postrach. Kníže Michajlovič Požarský, obnovitel své vlasti, strach a hrůza nepřátel Čel. Byltě to junák na slovo vzatý a strach Turkům. Něm.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 801
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 801
|