- stroj, -e m. složité zařízení na mechanické vykonávání práce; řidč. přístroj. Třetího [dělníka] zachytil stroj za ruku a rozdrtil mu ji. Herb. Když je secí stroj, je setí hračkou. Směja. Naproti drnčel šicí stroj. Mach. Sotva znatelné P stkvělo se na konci těchto pěti slov, do stroje diktovaných psacího. Čap. Ch. A za houfem jely dva vozy, na nichž jsou jistě naloženy nějaké obléhací stroje. Jir. Dost mám strojů v mučírně. Heyd. Konečně připadli lidé na hodiny se stroji, kolečky, pery, kyvadly atd. Ner. Ztratili v devíti dnech téměř tři sta strojů letadel. Týd. rozhl. Vtáhla celý stroj [jízdní kolo] do kuchyně. Maj. Ve velkých strojích se ukáže její hvězdná krása překvapujícím způsobem dalekohledech. Slouka. Svoje povinnosti vykonával jako stroj. Herb. Abrámek nedá se snížiti za pouhý stroj, na pouhého služebníka. Šmil. Hnal se jako stroj, jenž má uvnitř plno plamenů. Rais. Fys. každé zařízení k přenášení mechanické síly. Stroj parní, hnací a j. Stroj mláticí, šicí a j. Stroje kancelářské technická zařízení usnadňující kancelářské práce. Stroje psací, počítací, adresovací, rozmnožovací a j. Tech. pekelný stroj D Zast. nástroj, zvl. hudební. Kdo dosud byl řemeslníkem a oráčem, nechal všelikých strojův a chápal se zbraně. Jir. V tom rozkázal Šternberk muzikářům, aby začali v stroje své hráti muziky veselé. Win. Chápe poutník stroj; jme se děvě hrát. Kalina. Dovedla všecko zahrát a na jakýkoli stroj. Podl. Otevřel stroj [piano], přišoupl slečně sedadlo. Svět. D stroj, -e m. i f. zast. a kniž. způsob oblékání, ústroj, oděv, šat. Mladá malířka se ovšem nevyrovnala žádné z přítomných nádherou strojů. Jir. I počala se zámožnost jeviti i ve stroji. Nov. Bručel třetí [muž], dle kroje a stroje panský dráb. Šmil. Měnila nevědomky i svou podobu i svůj hlas a stroj. V. Mrš. Oblékne se pokaždé potápěč v celou svou stroj Světozor. V ženský stroj se přetvořují [muži]. Puchm. D Zř. postroj. Ještě jednou zableskl se skvělý stroj koní v jasném paprsku tam proniknuvším. Jir. Slavný kůň byl v zlaté stroji u starého chána. Vym. D stroj, -e m. řidč. organisace, organismus, stavba, struktura. Duše jeho [českého lidu], jeho myšlenkový i citový stroj hrubě se neproměnily. Hol. Ovládala dobře a vypočítavě složitý stroj svých citů. Hlad. O mně jakožto historiku mnozí lidé ani dovtípiti se neuměli, kterak já mohl přimlouvati se za stroj patrně revoluční, jakový bylo roztřídění říše Rakouské dle národností. Pal. S nastávajícím jarem rozjel se Hitlerův válečný stroj a udeřil na Dánsko a Norsko. J. Hron. Vedení boje proti nepřátelskému válečnému stroji. Gottw. D Zř. strojenost. Jsi dítě milé, prosté, beze stroje — snad nedovedeš změřit city moje. Hál. D Zř. chod při jídle. Měli jsme strojů na kolikero, ale od žádného mnoho. Něm. D Zool. bobří stroj zvláštní orgán na zadní části bobřího těla; tekutina jím vylučovaná. — V. t. strůj.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1185
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1185
|