- sypati ned. (praes. sypu, sypeš, sypou, sypám; imper. syp, sypte i sypej; přech. sypaje) (co) něco drobného, sypkého nechat padati, pouštěti, hrnouti dolů; sypati se (o něčem drobném, sypkém) padati, spouštěti se, hrnouti se dolů. Sypou hrách a pšenici do hlubokých lodí. Havl. Prováté obilí sype se do vozu. Něm. Z kuchyně slyšet sypání uhlí do truhlíku. Šim. Marta obcházela dům, sypajíc mouku a sůl kolem do kola plotu. V. Mrš. Scvrklou rukou nabrav drobivé hlíny sypal ji do hrobu. Rais. Sypal z něho [váčku] lesklé dukáty na stůl. Jir. Nasype mu hrušek do zástěry, ze které se mu sypou na zem. Krás. Zaháněla ze sadu drůbež a sypala jí na dvoře zrní. Svět. Poklasná sypala právě slepicím dávala zrní. Rais. Stromy při nejlehčím zavátí větru zažlutlé listy na zem sypaly. Rub. Stará Fousková chrápe, jako když kamení sype. Něm. Zahřmělo, jako kdyby železnými koulemi sypal. Preis. Slova mu plynula z úst, jako by je sypal z pytle. Prav. Židé uzavírali se do svých domů, sypali si popel na hlavy (na znamení smutku). Zey. Děvče, nesypej řeřavé uhlí zbytečně na hlavu svou i mou! nezahanbuj. Jan. Všichni [jesuité] sypali lidu prach do očí, všichni rozšiřovali lež. Frost. Snad si sami nebudeme sypati písek do očí? klamati sami sebe. Choch. Jako by jí sůl do očí sypal, když mne vidí. Něm. Já na tvém místě bych jemu jináče do čepice sypala vyčinila mu. Ehrenb. Všecko jeden plat, hať děvčatům růžičky sázíš, nebo jim raky za ňadra sypeš, přece se ti vysmíjú na vrch hlavy děláš nepříjemnosti. Něm. Kdo tobě pelyněk sype, syp jemu hořec, nic nedávejte sobě líbiti oplácej zlé zlým. Herb. Sypal paragrafy jako z rukávu hbitě odříkával. Paleč. Mladí lyrici bravurně sypou své sloky z rukávu lehce a hojně píší. Seif. Přen. Černé mračno sypalo hustý déšť na rozkvětlé mezi horami luky. Mácha. Na dvorek mi plnou dlaní rok tento sypal boží požehnání. Čech. Odpolední slunce sypalo do světnice plno zlaté záře. Rais. Věkovité jedle sypaly temné stíny na půdu. Rub. [Skřivani] s výše sypali bohaté ručeje jásavých trylků. Rais. A oči její jiskry sypaly. Zey. D sypati (co) expr. rychle za sebou něco konati, ze sebe vydávati; (slova) rychle za sebou pronášeti, překotně vyslovovati; (peníze) v hojném množství, štědře dávati. Dva chlapi chápou se těžkých kladiv a sypou na železo těžké rány. Hol. Turecká děla sypala oheň proti Piperům. Krás. Čas. Ty nejhorší přezdívky mu sypal do očí. Prav. Jsme beztoho v chudobě a vy ještě hanbu na nás sypete. Kosm. Strana nám protivná sype nyní ve všech svých orgánech články proti Slovanu. Havl. Byl [katecheta] zlý, sypal dvojek jako žita. Paleč. Faráři sypal jedno „poníženě ruku líbám, jemnostpane,“ za druhým. Rais. Jen usedla, již sypala noviny o poselstvu uherském. Jir. Co tak ta slova sypeš? Mluvíš jako v horečce. R. Svob. Pak otázka za otázkou, Matěřovský je zrovna sypal. Jir. Já abych peníze sypal a kluk bude v Praze bendit. Šrám. Všecko mu strčím, celé své živobytí mu sypu. Rais. On jest náramný škrob, a sype-li mu kdo, má u něho vyhráno. Štol. Můj muž měl ruku stále v kapse, kdo přišel, tomu sypal. Čap. Ch. D Expr. spěchati, chvátati, utíkati, pelášiti. Sypal [ušák] pitomě zrovna kočáru do cesty. E. Jel. Sotva že jsme lžíce odložili — alou — už jsme zase sypali ze dveří. Kronb. Co mu nohy stačily, sypal ke mlýnu. Vrba. Koně si to hezky sypali. Lid. nov. D (koho) zř. expr. hnáti někoho. „Tak koukej!“ a Lojza chytil svalnatého hocha a již ho sypal se schodů. Paleč. D (co) posýpati, posypávati něco. Sypou podlahu drtinami. Lum. Ráno se budou muset sypat chodníky. K. Čap. Prohlížel řídičům písek na sypání kolejí. Vach. Vejce trochu sypeme pepřem. Lid. nov. Pekla vdolky z bílé mouky, sypala je perníkem. Pís. Očekával jsem najisto oukrop a perníkem sypanou kaši. Čech. Byl zábavný a dovedl právě tak dobře mazati medem jako sypati pepřem mluviti jedovatě, štiplavě. D obilí sype dává, poskytuje zrní. Žito ve středních Čechách sypalo dobře. Čes. sl. Ouroda byla, málo ale sypalo. Ner. Snopy jsou těžké, žito vám bude hodně sypat. Jah. Zrno nikomu tak bídně nesypalo jako jemu. A. Mrš. Pšenice sypala sotva čtvrtci z mandele. Pek. K slepci byli lidé hodně štědří. — To to dnes pěkně sype, — šeptala matka synovi hodně vydává. Kronb. D Lid. odváděti nějakou dávku, příspěvek v obilí. Převzal dvacet skopců, sypal za ně slouhovi, který je pásl. Svob. Snad [mzda učitelů] záležela nejvíc ze sypání rozličného obilí. Prav. Vrchnost mlýn kromě jiných výjimek, jakož sypání činže obilní s tím závazkem prodala. Braun. Bratru a sestře vyplatil věno a matce sypal výměnek do její smrti. Baar. D sypati se hojně, hustě, rychle za sebou padati, vyskytovati se; dopadati, přicházeti na někoho, zasahovati někoho. Hustě sypal se sníh ze šedých oblaků. Just. To se dnes ten sníh sype, jako by se s ním byl pytel rozvázal. Hraše. Přes noc se ochladilo, a teď se počaly sypat krupky. Šrám. Deštík se sypal stále, lehynký, stříbrný. R. Svob. Jen se sypalo a sypalo hustě padal sníh. Rais. Dozrávající ovoce sypalo se na zem. Rais. Mraky těžkých šípů sypaly se na útočící. Jir. Štípali se [kohouti], až se peří s nich sypalo. Erb. „Je pěkně,“ počala [žena]‚ „travička se jen sype.“ R. Svob. Z černých mraků sypaly se blesky do lesů. R. Svob. Jiskry se sypaly z řeřavého uhlí. Zey. Slova se mu z úst jen sypala Tyl. Skřivánčí zpěvy sypaly se již do polí. Rais. Rány se sypaly nejvíce na mladého Dobáka. Jir. Polibky jenom se sypaly na její prsty. V. Mrš. Pomalu se začaly na pana Hermera sypat funkce. Jah. Kletby sypaly se na jméno vraha. Mach. „Jak se ti vedlo? Chceš-li jísti, píti?“ sypaly se naň otázky. J. z Hv. Nebude dlouho trvati a počnou se ti [dopisy] jen sypat. Štol. Objednávky se množily, Šimkovi sypaly se renščáky. A. Mrš. Každému se s nebe nesype! Herrm. S květoucích stromů sypala se vůně. Křič. Láska Havlova sypala se na ni plným dechem teplého jara. Hál. D Expr. v množství, houfem, spěšně jíti, vycházeti, objevovati se, utíkati, hrnouti se, valiti se. Z nížiny z klínu lesů počaly se sypati ženy travařky. R. Svob. Jak děti sypali se všichni k příchozímu. Třeb. Zvoneček i Jasánek sypou se na kozlík, aby viděli na koně. R. Svob. Starý pán drobnými krůčky sype se proti němu. Šrám. Již se sypal zase po schodech dolů. Paleč. Tonda sypal se k novinám jako divý. Rais. Přen. Živý hluk mládeže sypal se do jasného vzduchu. Svob. D sypati se, řidč. sypati expr. spěšně, chvatně odcházeti (obyč. v příkrém vybídnutí). Sypte se dolů a nekoukejte na mne. Č. Jeř. Teď se již sypte domů nebo vytáhnu hůl. Vanč. Zaplatíte pokutu a sypte odtud. Poláč. Syp se, syp, ať tě nevidím. Šmil. Syp po svém! Noh. D sypati se (na koho) expr. napadati někoho, dorážeti na někoho, zvl. slovy. Sypali se na něj, kde mohli, slovem i pohledem. Kubín. Můj ustavičně se sype na mě, že já jsem tím vinna. Laich. Také se hned na něho sypala, když řek co a jak. Šlej. Stanul, a mrače se přísně, odpověděl; hned se na něj sypaly jako kavky. Jir. D po kouscích padati, řítiti se, rozpadávati se (zpr. po rušivém zásahu). Udeřil pěstí na spuchřelá vrata. Rozbita na padrť sypala se na zem. Zey. Sype se v hromadu titěrných sklíček celý [palác]. Kar. Zaslechl již za sebou burácení sypající se stěny. J. J. Kol. V tom okamžiku přirazil vítr okno a sklo se sypalo. Šrám. Po střepích sypala se [lahvička] na zem. Mrš. Tu a tam drolil a sypal se navezený násep. Baar. [Šaty] se již pod pažemi nebo na loktech sypou. Zlín. Já sama vidím, jak se všechno [v manželství] sype. R. Svob. — V. t. sypání.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 780
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 780
|