- tahati ned. (co, koho, zač, čím) něco n. někoho uchopovati a volně tím pohybovati, postrkovati, obyč. směrem k sobě n. za sebou. Při stěhování bratr sám tahal po schodech těžký nábytek. Kytl. Tento [výdělek] je pohodlnější než sekání a tahání ker na břehy náplavek. Herrm. Chtěla ji zobákem tahat za šaty. Něm. Při tahání za provázek figurka začíná zvedávat ruce. Lit. noviny. Nemohu vystát člověka, který se vzteky tahá za vousy. Vanč. Třesoucí její ruce tahaly bez výsledku těžkou závoru. Zey. Chytil zámek a začal jím tahat sem tam. Ner. Průvodčí tramvaje tahá signálovým lanem. Týd. rozhl. Žena tahala prsty, až jí klouby praskaly. Rais. To obskakování a tahání děda za kabát je rozveselilo. Herb. Ty lidi za vlasy třepe a za uši tahá. Jir. Tady čert svou mámu tahal za nohy (o špatné cestě). Č. lid. Roucha s něho [Krista] tahali násilně svlékali. Zey. Inu, ten zaslouží, aby s něho za živa řemeny tahali. Kam. Tahají za jeden provaz jsou svorní, podporují se. Čel. Přen. Jakási žabka tahala u klavíru operní arii do nebetyčné výšky zpívala příliš vysoko. Hvězda. Šach. prováděti tahy při hře v šachy. V karet. hře tahaný mariáš druh mariášové hry v karty ve dvou, lízaný. D konati nějakou práci, jejíž podstatou je vlečení, postrkování, pohybování něčím, obyč. směrem k sobě n. za sebou. Za dne po polích tahali pluh, k večeru odváželi načesané ovoce. A. Mrš. Byl jako mladý kůň, který neumí táhat. Baar. Měch jsem tahal, a často i na kovadlině přitloukal obsluhoval kovářský měch. Jir. O varhany se nestaral, tahal je za něj vnuk obsluhoval měch u varhan. A. Mrš. Koukal jsem do korbelíka a tahal harmoniku hrál na tahací harmoniku. Tůma. Hosp. dojení taháním způsob dojení. D tahati (za nohu, za nos a pod.) (koho) ob. dělati si z někoho blázny, podváděti někoho. Ten pán vás tahá za nohu, a dáte-li se, potahá vás taky za kapsu. V. Mrš. Mají řečí jako máku, tahají holky za nos. Herrm. Tak dlouho je čtenář tahán za punčochu, až pochopí, že požadavek Götzův je pochybný. Šal. Mohl být více znevažován německý rozhlas se svým lhářstvím nežli vulgárně neuctivým upozorněním, že nás tahá za fusekli? J. Mas. D (koho kam) expr. voditi, bráti s sebou; voděním sem tam obtěžovati. Helu taháš [do hostince] s sebou, jen peníze to stojí. Šim. K takovému životu svedl i svého spolužáka, kterého tahal na flámy s sebou. Nár. p. Však tebe [vyslýchaného] budou taky [četníci] tahat. Mucha. Dial. Dyž ty chceš tahat ženský, vyber si mladicu. Č. lid. Přen. Nechte Pána Boha na pokoji a netahejte ho do našich mizerností. O. Schein. D vléci, smýkati po povrchu něčeho. Děvče s chlapcem měli tahat roští. Staš. [Jezevčík] tahá bříško skoro po zemi. Kop. Lid. Mě lidé dosť vochličkami táhali, když jsem se po smrti své první panímámy ženil pomlouvali. Pitt. D (těžce, nemohoucně) vléci, sunouti za sebou. Jdu z kostela a ty nohy už špatně tahám. Rais. Neviděls ještě Jakuba, co tahá pravou nohu? F. V. Kříž. D tahati šaty expr. (stále, pravidelně) nositi na sobě, oblékati se do nich. Pět roků tahal jej [plášť] na vojně. Mach. D Expr. lopotně, s vypětím sil snášeti, shromažďovati. Pěnkavky tahaly na hnízdo na lipách se houpající. Svět. D volným pohybem odněkud vytahovati, vynímati, vyndávati. Podoustev, řízek jsou dobří známí, tahají je s dědečkem na udici z Blanice. Baar. Však jsme je [rozdrcené horníky v dolech] tahali nahoru po kusech. K. Čap. Mluvil o Vrchlickém a hned tahal z přihrádky knihy a ukazoval a dokazoval. Mach. Z vesty tahal šestáčky, jež volně sázel na stůl. Rais. Čí ruka tahá los z temného osudí? Pilař. Tahala brambory a dávala si je do klína. Šmil. Je neodpovědné nechati si lehkomyslně tahati zuby, dokonce od fušérů. Eva. Jistě lid svým falešným vůdcům kaštany z ohně již tahat nebude vydávati se za ně v nebezpečí. Mas. Lid. Jde k řece, kde to pěkně tahalo za uši štípal mráz. Meis. D (koho odkud kam) expr. nutiti, míti někoho k něčemu. [Profesor] volaného tahal z lavice před sebe k tabuli. Lid. nov. Tak si člověk pozve lecjakou sebranku, a ještě aby ji tahal z postele! Til. Snad bys nechtěl tahat sukni [ženu] do mužského souručenství. Hnyková. Netahám lidí z těch krajů pro své potěšení. Potřebuji jen pro zemědělství 700.000 dělníků. Kocourek. D Stud. slang vyvolávati k zkoušení. „Ani jsem tahána nebyla, chceš-li vědět.“ Lid. nov. D (co z koho) expr. vymáhati, vynucovati, mámiti něco z někoho. Říká, že vidí do budoucnosti. A tahá z lidí peníze. Ben. Vidím, že to pořád nikam nevede. Jen z nás tahá mámí peníze. Šim. Ta má cigaret dost, tahá je z kdekoho. Lid. nov. Byli oba malomluvní, z obou aby tahal slova heverem. Nový. D tahati (rozumy a p.) (z koho) expr. vyzvídati. Začal z ní tahat co a jak, ale ubezpečila ho, že nic nevybreptala. Vach. A ten [profesor] tahal ze mne historii Cirkusu Humberto a celého našeho umění. Bass. Tahal rozumy z pana Kazdy i z pana Kocourka. J. Havl. Tahal ze mne rozum. Podl. D Ob. ssáti, píti, vdechovati. „A ženu mám v šestinedělí. Dítě ji tahá a ona nemá mléka. Má hlad.“ Šmil. Ohýnek poskakoval si nad dýmkou dle tempa, jak Roubal tahal. Baar. Kousal do doutníku a tahal vší silou. Rais. Ty starý rutinére, tahající místo role trabuko, zapiš si to za uši. Branald. D protahovati, roztahovati, prodlužovati. Povídali na ouřadě, ale potáhne prej se to [spor], a co se táhá, po tom čert šáhá. Pitt. Na dlouhé lokte by se to taky nemuselo táhat. Golombek. „Udělá, udělá [to pan starosta],“ tence tahal Vejběra. Rais. Matka byla někde venku, a tatík u kamen „tahal verše“ táhle chrápal. Rais. D působiti táhlou bolest (opak bodavé bolesti). Jimi [režnými nitěmi] měří stříle, jimi zavazují místo, kde „tahá“ křeč, aby popustila. Č. lid. D tahati se (oč) míti tahanici o něco, spor, rváti se o něco. Pokuřovali nebo se strkali a tahali o plecháč piva. Jir. Tři psi tahali se o mrtvého ušáka. A. Mrš. Lítosť, podráždění i nevysvětlitelný strach o něco tahaly se nyní o její duši. V. Mrš. O každou věc hned se táhali, prali a rvali. Dou. Tahání o kolektivní smlouvu trvalo dva roky. Přít. D (s kým n. s čím) expr. namáhati se s někým n. s něčím, míti dlouhé nesnáze, potíže. Ředitel mi řekl, že nemá chuti tahati se s nováčky. Šmil. Musím vám říci, že se žádnou z přifařených vsí nemám tolik tahání jako s Jiřicemi. Třeb. K čemu pak se s tím Noe tahal do své archy? Herrm. Matka se tahala s putýnkami vody z rybníčka do chléva. Mor. K čemu se s ní [s kolébkou] tahati na půdu. Šmil. Prohlásil, že se s Lugry po soudech tahati nebude. Reyl. D (s kým) pejor. choditi, voditi se často n. dlouho s někým, obyč. s osobou druhého pohlaví, namlouvati si někoho jen pro zábavu. Jsou lidé, kteří se vydrží tahat spolu i deset let, ale já z nich nejsem. Mah. Její družky chodily tancovat a tahaly se s mužskými. Poláč. [Marinu] doopravdy miloval, ač před ní se tahal s modelkami. Til. Odřekl jsi se na věky domu a tahal se s kupci po trzích. Havl. D Expr. pomalu, namáhavě choditi, vléci se. Slezla jsem s postele a tahala jsem se po kuchyni, abych uvařila. Spáč. Radějác se jako stín tahám, než abych si postejskala, když mně něco schází. Pitt. Chlap se dal ke všemu do pití, táhal se, chodil jako pitomej. J. Šír.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 621
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 621
|